| [1] |
Pře roku 1514 o nářek zranční. 441
|
|---|
| [2] |
Pan hofmistr z vůle úřadu ráčil k nim mluviti: Milí páni s obojí strany!
|
|---|
| [3] |
Když JMti pana mincmistra doma není, mně se toho učiniti nezdá, abych to sám
|
|---|
| [4] |
na se vzal a o to vám místo učinil, (ač bych mohl); než toho vám odkládám do pana
|
|---|
| [5] |
mincmejstra JMti, když JMt doma býti ráčí, že já vám znáti dám, k kterému dni .
|
|---|
| [6] |
státi budete míti. Než co se toho rukojemství dotýče, chcete-li za ně zase státi, že já
|
|---|
| [7] |
to přijmu; a pakli by za kterú stranu státi nechtěli, že já to opatřím. A oni pověděli
|
|---|
| [8] |
obě straně, že stojí každá strana za svého. Pan hofmistr pověděl: Než abyšte věděli:
|
|---|
| [9] |
pod týž základ a na takový způsob k dostání práva, jako prve, a z toho abyšte
|
|---|
| [10] |
nebyli propuštěni, leč rukú dáním. Oni pověděli: Stojíme. Pan hofmistr pověděl:
|
|---|
| [11] |
Zachovajte mír a pokoj obě straně! —
|
|---|
| [12] |
Potom když sú zase stáli, tu když vstúpili před úřad horní, ptal se jich pan
|
|---|
| [13] |
hofmistr: Máte-li ještě která strana více svědkův čím provoditi anebo své pře polí-
|
|---|
| [14] |
čiti, čili na těch svědcích, kteří sú již vedeni, s obojí strany přestáváte? A oni
|
|---|
| [15] |
obě straně pověděli, že nemáme čím víc provoditi, než již na těch, kteří sú přijati,
|
|---|
| [16] |
přestáváme, a VMti žádáme, že nám o to konec a místo učiniti ráčíte.
|
|---|
| [17] |
Svědomí Prokopa Huši původa: Václav šmelíř z Šafar, učiniv pří-
|
|---|
| [18] |
sahu podle práva k svědomí, pověděl: Toho sem svědom, když sem šel nad důl,
|
|---|
| [19] |
zvonili 7 hodin v neděli na pondělí; potkal sem štejgéře Hušu proti studnici nad
|
|---|
| [20] |
Šavrnochem; a on šel na dílo, a já šel sem s druhým pacholkem. I řekl sem mu:
|
|---|
| [21] |
Hle, pravili, Ze jest štejgéř Poláka zabil, a on teď jde. Ale když Polák byl uražen,
|
|---|
| [22] |
|
|---|
| [23] |
Druhé svědomí Hušovo: Václav cimrman z Švábův, učiniv přísahu ос:
|
|---|
| [24] |
Toho sem svědom, že v neděli na ponděli, když sú Martina Poláka urazili, když
|
|---|
| [25] |
7 hodin zvonili, šel sem mimo štejgéřův dům. A když sem k domu přišel, volal
|
|---|
| [26] |
sem na něj; a on mi se vohlásil v komoře. A já naň třikrát zavolal a řekl sem:
|
|---|
| [27] |
Zholuj! A on pověděl: Hned půjdu, hned.
|
|---|
| [28] |
Třetí svědomí Hušovo: Matúš, pergmistra Šafarského pacholek, učiniv
|
|---|
| [29] |
přísahu oc: Toho sem svědom, že tehdy, když sú Martina Poláka urazili; v neděli
|
|---|
| [30] |
na pondělí v 7 hodinách, šel sem nad důl, když zvonili; i potkal sem štejgéře
|
|---|
| [31] |
proti plotu Maškovu, který jest pergmistrem, a on šel nad důl k Švábům.
|
|---|
| [32] |
Čtvrté svědomí Hušovo: Jakub hliňák, učiniv přísahu oc: Toho sem
|
|---|
| [33] |
svědom, já sem šel s šmelířem Šafarským, již 7 hodin zvonili tu neděli na ponděli,
|
|---|
| [34] |
kdy sú Poláka ranili. I potkali sme štejgéře Hušu u studnice proti Šavrnochovi; on
|
|---|
| [35] |
šel proti nám nahoru k Švábům, a my sme šli do Šafar. A šmelíř řekl mi: Hle,
|
|---|
| [36] |
křičí na štejgéře, že jest on Poláka zabil, a on teď jde. A kdy sme do kavny přišli,
|
|---|
| [37] |
a oni v kavné pravili, že křičí na štejgéře Hušu, že jest zabil Poláka; a šmelíř
|
|---|
| [38] |
pověděl: A já ho teď potkal s Jakubem, an jde nad důl, a neviďali sme u něho
|
|---|
| [39] |
žádné zbroje než cimrmanku. Jiného nevím, než tak jest, co já pravím.
|
|---|
| [40] |
Archiv Český XII. 56
|
|---|
