| [1] |
350 B. XIII. Dopisy nejvyšších hejtmanů krále a království Českého 1529—1531.
|
|---|
| [2] |
248.
|
|---|
| [3] |
Ceskobrodskÿm: o sporu s p. Adamem Svitákem z LandBteina.
|
|---|
| [4] |
Na hradě Praïském 1530, 23. éervence (f. 169 a).
|
|---|
| [5] |
Službu svú vzkazujem, opatrní přátelé naši milí! Psaní vašemu, které jste
|
|---|
| [6] |
nám o Jana Měkajše, co se dvoru manského v Tuchorazi vám a obci vaší přísluše-
|
|---|
| [7] |
jícího dotýče, učinili, tomu jsme porozoměli; a v paměti máme, že jsme o téhož Jana
|
|---|
| [8] |
Měkajše prvé také v té při panu Adamovi Svitákovi psaní učinili; a což nám jest
|
|---|
| [9] |
za odpověď dal, toho vám přípis posíláme, tím se spraviti můžete. Však přes to,
|
|---|
| [10] |
jestliže vy aneb Měkajš jeho pana Adama Svitáka chcete z toho před nás obeslati
|
|---|
| [11] |
a jej viniti, máte toho vuoli. Dán na hradě Pražském, v sobotu po sv. Maří Majda-
|
|---|
| [12] |
leně, anno 1530. Jan z Wartenberka oc,
|
|---|
| [13] |
Vojtěch z Pernšteina sc, Radslav Beřkovský oc, Wolfart Planknar oc.
|
|---|
| [14] |
Müdrym a opatrným purkmistru a konšeluom města Brodu Českého, přátelóm našim milým.
|
|---|
| [15] |
249.
|
|---|
| [16] |
Tři z hejtmanů zemských Jindřichovi Tunklovi z Brníčka: v záležitosti Matiáše Gruncmanna,
|
|---|
| [17] |
Lužičana z Lukova.
|
|---|
| [18] |
Na hradě Pražském 1580, 27. července (f. 40 b).
|
|---|
| [19] |
Služby naše vzkazujem, urozený pane, pane a příteli náš milý! Zdraví i ji-
|
|---|
| [20] |
ného všeho dobrého rádi bychom vám přáli. Což se Matyáše Gruncmana z Lukova,
|
|---|
| [21] |
o kterémž nám psaní učinili před nedávním časem, dotýče: i oznamujem vám, že týž
|
|---|
| [22] |
Matyáš Gruncman nám jest tuto správu od sebe učiniti dal, že jest za jiné neměl,
|
|---|
| [23] |
než že ta všecka pře v spisy uvedená, mezi jím a jeho odpornou stranou Hanušem
|
|---|
| [24] |
(ioglarem z Lukova, ne jinam než do Magdburku k orteli jest poslána měla býti,
|
|---|
| [25] |
ale když jest ortel z Donína, kteréhož jest se odtud nenadál, přinesen i vyhlášen,
|
|---|
| [26] |
že jest nemalú obtížnost nad tím měl, potom jest i Lukavským takovú těžkost psaním
|
|---|
| [27] |
svým oznámil, ale žádných pohrůžek ani odpovědi jim nečinil. I jakž jest pak koli
|
|---|
| [28] |
ta věc se zběhla, toho jest nadepsaný Gruncman žádostiv, abyšte jemu od sebe i od
|
|---|
| [29] |
stavuo bezpečenstvie připsali, že o takovů věc na uložený den stavy chce rozeznán
|
|---|
| [30] |
býti, a jestliže uznáno bude, že by v čem zcesten byl, že chce rád napraven býti
|
|---|
| [31] |
i ode všeho, v čem by nespravedliv byl, pustiti.
|
|---|
| [32] |
Pak my, slyšíce jeho takové podání, zdá se nám za slušné, aby jemu glejt
|
|---|
| [33] |
a bezpečenstvie, jakž se svrchu píše, dán byl a den k slyšení uložen tak, abyšte již
|
|---|
| [34] |
o tu věc pokoj míti mohli a ji na konci postavili. Což se pak švagra jeho Benedykta
|
|---|
| [35] |
řemenáře dotýče, poněvadž jest pro dotčeného Gruncmanna k té nesnázi přišel, pro
|
|---|
| [36] |
niž tak, jak správu máme, statček svůj, manželku i dítky své jest opustiti musil, za
|
|---|
