350 B. XIII. Dopisy nejvyšších hejtmanů krále a království Českého 1529—1531.
248.
Ceskobrodskÿm: o sporu s p. Adamem Svitákem z LandBteina.
Na hradě Praïském 1530, 23. éervence (f. 169 a).
Službu svú vzkazujem, opatrní přátelé naši milí! Psaní vašemu, které jste
nám o Jana Měkajše, co se dvoru manského v Tuchorazi vám a obci vaší přísluše-
jícího dotýče, učinili, tomu jsme porozoměli; a v paměti máme, že jsme o téhož Jana
Měkajše prvé také v té při panu Adamovi Svitákovi psaní učinili; a což nám jest
za odpověď dal, toho vám přípis posíláme, tím se spraviti můžete. Však přes to,
jestliže vy aneb Měkajš jeho pana Adama Svitáka chcete z toho před nás obeslati
a jej viniti, máte toho vuoli. Dán na hradě Pražském, v sobotu po sv. Maří Majda-
leně, anno 1530. Jan z Wartenberka oc,
Vojtěch z Pernšteina sc, Radslav Beřkovský oc, Wolfart Planknar oc.
Müdrym a opatrným purkmistru a konšeluom města Brodu Českého, přátelóm našim milým.
249.
Tři z hejtmanů zemských Jindřichovi Tunklovi z Brníčka: v záležitosti Matiáše Gruncmanna,
Lužičana z Lukova.
Na hradě Pražském 1580, 27. července (f. 40 b).
Služby naše vzkazujem, urozený pane, pane a příteli náš milý! Zdraví i ji-
ného všeho dobrého rádi bychom vám přáli. Což se Matyáše Gruncmana z Lukova,
o kterémž nám psaní učinili před nedávním časem, dotýče: i oznamujem vám, že týž
Matyáš Gruncman nám jest tuto správu od sebe učiniti dal, že jest za jiné neměl,
než že ta všecka pře v spisy uvedená, mezi jím a jeho odpornou stranou Hanušem
(ioglarem z Lukova, ne jinam než do Magdburku k orteli jest poslána měla býti,
ale když jest ortel z Donína, kteréhož jest se odtud nenadál, přinesen i vyhlášen,
že jest nemalú obtížnost nad tím měl, potom jest i Lukavským takovú těžkost psaním
svým oznámil, ale žádných pohrůžek ani odpovědi jim nečinil. I jakž jest pak koli
ta věc se zběhla, toho jest nadepsaný Gruncman žádostiv, abyšte jemu od sebe i od
stavuo bezpečenstvie připsali, že o takovů věc na uložený den stavy chce rozeznán
býti, a jestliže uznáno bude, že by v čem zcesten byl, že chce rád napraven býti
i ode všeho, v čem by nespravedliv byl, pustiti.
Pak my, slyšíce jeho takové podání, zdá se nám za slušné, aby jemu glejt
a bezpečenstvie, jakž se svrchu píše, dán byl a den k slyšení uložen tak, abyšte již
o tu věc pokoj míti mohli a ji na konci postavili. Což se pak švagra jeho Benedykta
řemenáře dotýče, poněvadž jest pro dotčeného Gruncmanna k té nesnázi přišel, pro
niž tak, jak správu máme, statček svůj, manželku i dítky své jest opustiti musil, za
