[1] |
|
---|
[2] |
kterýž mi jest na věno udělán; proto mi se dobře zdá, aby byl čten list před jich
|
---|
[3] |
staršími služebníky a ještě před někým dobrým. Kdyż by pak přijel, tehdyť bych
|
---|
[4] |
pověděla před kým, jestližeť by se zdálo, a takť že by tu byli, když by jemu věno
|
---|
[5] |
dával, nebtě nám třeba s nimi o to jistě okol jíti pro jich nevěru. Nebť jest nynie
|
---|
[6] |
paní Kateřina dlúho u nás byla, ta kterážtě za p. Krištoforem byla, ježtotě ji nechtěl
|
---|
[7] |
odbyti a chtěltě jí vždy s mateří nevěru učiniti, ježtotě listu s sebû neměla; a protoť
|
---|
[8] |
jst vždy právě neučinili. Milý bratře! protoť to píši, ač jsem kolivěk tak blízko smrti
|
---|
[9] |
jako oni, ale pro to bydlo, kteréž jest na mě pán Buoh od něho dopustil, jest mi
|
---|
[10] |
se třeba opatřiti. Datum oc.
|
---|
[11] |
A přijeď pro Buo, dokudžť ještě tu kterü košili mám, nebť již skoro žádné
|
---|
[12] |
mieti nebudu a nemám sobě zač kúpiti. Zda by ty mi ale košili kúpil?
|
---|
[13] |
|
---|
[14] |
|
---|
[15] |
1451, 16. Dcmb. na Mikulově. — Perchta Jindřichovi bratru svému toužíc na to, že k otci
|
---|
[16] |
odpuštěna nebyla a jakou radu jí pan Šek dával. (L. r.)
|
---|
[17] |
Uroz. p. p. Jindřichovi z Rozmberka, bratru mému milému.
|
---|
[18] |
Modlitbu svü vzkazuji, uroz. p. a bratře muoj milý! A s pravú vierú ráda
|
---|
[19] |
jsem uslyšela, že se dobře máte. A jakož mi píšeš, že sej pán k těm věcem pěkně
|
---|
[20] |
postavil, kterychżs jeho o mně zpravil, toť jsem ráda uslyšela i doufśmt, mily bratie,
|
---|
[21] |
že budeš pána pilně napomínati, aby se nemeškal v tom tuze zastaviti; nebf jsem
|
---|
[22] |
toho naslyš, žeť by mu to někto tak ve zlé předložil, žetě mne neodpustil, jestližeť
|
---|
[23] |
bude kto vedlé vás o to se tuze zasaze, Ze byšte mě ještě vymluvili. Také tomu
|
---|
[24] |
nevěř, byť pan Vilém toho která příčina byl, bychť já nahoru nebyla odpuštěna,
|
---|
[25] |
nebt jsem toho jistě došla; než strojić se k tomu, leż by beze lsti nemohl, žeť tu
|
---|
[26] |
chce býti, než věz, žeť mátě jeho v tom velmi kazí i v mnoha v jiném, ježtoť mi se
|
---|
[27] |
velmi stýště a nikdy jie nemohu v tom shledati, co jie pokúšém, by mi v čem věrně po-
|
---|
[28] |
mohla. A již pak nynie nad to, ježto tebe již nečeká, ačť jim lidé to těžko pokládají,
|
---|
[29] |
že by je mohlo z toho něco spieše potkati než prve, neb žes ty sám očima viděl
|
---|
[30] |
mé bydlo, ale onať mi je nedávno opět některú nevěru učinila. I prosím tebe, milý
|
---|
[31] |
bratře, aby pánu sám od sebe také o ní pravil, jakožs tomu sám porozuměl, žeť jest
|
---|
[32] |
ona veliká příčina mnoha věcí, aťby pán neumněl, bychť já chtěla z své vuole o ní něco
|
---|
[33] |
nepravého mluviti. A takét védéti dávám, Ze je byl u mne Sek a tieże se mne, jestli
|
---|
[34] |
má věc co lépe po tobě, a divie se, žes mne tu nechal, a mluvil-lis co o mé bydlo se pánem;
|
---|
[35] |
já jsem mu tak řekla, žej mne odpustiti s tebú nechtěl a Ze mu toho žaluješ, žes sám po
|
---|
[36] |
mě přijel a žej mne nechtěl odpustiti k vaší potřebě, a že by ho byl rád při té cti měl,
|
---|
[37] |
kterüZt je v svém domu učinil, a řekla jsem, žes ty mi ukázal to poselstvie zdieti. I ro-
|
---|
[38] |
zumělať jsem tomu na Šekovi, žeť mu je toho velmi žel. I mluvil jest o to s start a velmi
|
---|