z roku 1451. 259
kterýž mi jest na věno udělán; proto mi se dobře zdá, aby byl čten list před jich
staršími služebníky a ještě před někým dobrým. Kdyż by pak přijel, tehdyť bych
pověděla před kým, jestližeť by se zdálo, a takť že by tu byli, když by jemu věno
dával, nebtě nám třeba s nimi o to jistě okol jíti pro jich nevěru. Nebť jest nynie
paní Kateřina dlúho u nás byla, ta kterážtě za p. Krištoforem byla, ježtotě ji nechtěl
odbyti a chtěltě jí vždy s mateří nevěru učiniti, ježtotě listu s sebû neměla; a protoť
jst vždy právě neučinili. Milý bratře! protoť to píši, ač jsem kolivěk tak blízko smrti
jako oni, ale pro to bydlo, kteréž jest na mě pán Buoh od něho dopustil, jest mi
se třeba opatřiti. Datum oc.
A přijeď pro Buo, dokudžť ještě tu kterü košili mám, nebť již skoro žádné
mieti nebudu a nemám sobě zač kúpiti. Zda by ty mi ale košili kúpil?
Perchta z Rozmberka.
32.
1451, 16. Dcmb. na Mikulově. — Perchta Jindřichovi bratru svému toužíc na to, že k otci
odpuštěna nebyla a jakou radu jí pan Šek dával. (L. r.)
Uroz. p. p. Jindřichovi z Rozmberka, bratru mému milému.
Modlitbu svü vzkazuji, uroz. p. a bratře muoj milý! A s pravú vierú ráda
jsem uslyšela, že se dobře máte. A jakož mi píšeš, že sej pán k těm věcem pěkně
postavil, kterychżs jeho o mně zpravil, toť jsem ráda uslyšela i doufśmt, mily bratie,
že budeš pána pilně napomínati, aby se nemeškal v tom tuze zastaviti; nebf jsem
toho naslyš, žeť by mu to někto tak ve zlé předložil, žetě mne neodpustil, jestližeť
bude kto vedlé vás o to se tuze zasaze, Ze byšte mě ještě vymluvili. Také tomu
nevěř, byť pan Vilém toho která příčina byl, bychť já nahoru nebyla odpuštěna,
nebt jsem toho jistě došla; než strojić se k tomu, leż by beze lsti nemohl, žeť tu
chce býti, než věz, žeť mátě jeho v tom velmi kazí i v mnoha v jiném, ježtoť mi se
velmi stýště a nikdy jie nemohu v tom shledati, co jie pokúšém, by mi v čem věrně po-
mohla. A již pak nynie nad to, ježto tebe již nečeká, ačť jim lidé to těžko pokládají,
že by je mohlo z toho něco spieše potkati než prve, neb žes ty sám očima viděl
mé bydlo, ale onať mi je nedávno opět některú nevěru učinila. I prosím tebe, milý
bratře, aby pánu sám od sebe také o ní pravil, jakožs tomu sám porozuměl, žeť jest
ona veliká příčina mnoha věcí, aťby pán neumněl, bychť já chtěla z své vuole o ní něco
nepravého mluviti. A takét védéti dávám, Ze je byl u mne Sek a tieże se mne, jestli
má věc co lépe po tobě, a divie se, žes mne tu nechal, a mluvil-lis co o mé bydlo se pánem;
já jsem mu tak řekla, žej mne odpustiti s tebú nechtěl a Ze mu toho žaluješ, žes sám po
mě přijel a žej mne nechtěl odpustiti k vaší potřebě, a že by ho byl rád při té cti měl,
kterüZt je v svém domu učinil, a řekla jsem, žes ty mi ukázal to poselstvie zdieti. I ro-
zumělať jsem tomu na Šekovi, žeť mu je toho velmi žel. I mluvil jest o to s start a velmi
