[1] |
258 A, XXIX. Listy pani Perchty Lichtensteinské z Rožmberka
|
---|
[2] |
nefády, by ho byla paní neprosila. Milý pane! vie to TMt dobře, že bych já se
|
---|
[3] |
bohdá měla poctivě kam domuov dieti, neZ jednét mi se od nie nechce pro tu vieru,
|
---|
[4] |
kterüZt k ní mám, neb což bych já mohla kolivék svü ctí, chtěla bych s ní ráda
|
---|
[5] |
vSeckü nüzi trpěti až do smrti. A jest mi se tomu tak téZko dívati, coZt se jí děje,
|
---|
[6] |
že mi tomu nemuož žádný věřiti: i věřímť TMti, milý pane Jindřiše, Ze mé ráčíš
|
---|
[7] |
v tom opatřiti i nás všecky, abychom jedné od něho k žádné řeči nepřišli, nebť
|
---|
[8] |
sobě o to velmi stýště, neboť snad ten člověk a ta bába nikdy lidé nejsó. Mily
|
---|
[9] |
pane! prosimet TMti všickni, když se z Prahy vrátíš, aby bez meškánie přijel
|
---|
[10] |
a ráčil na to pomnieti, budešli mieti co činiti; aby proto tohoto vždy neopüstél;
|
---|
[11] |
nebť jejie věc pro nic dobře nebude, leč ty přijedeš. D. na Nyklšpurce v úterý den
|
---|
[12] |
|
---|
[13] |
28.
|
---|
[14] |
1451, 16. Jul. sq. — Perchta bratru svému Jindřichovi, že manžel její z Vídně přijel a svou
|
---|
[15] |
bláznivou sestru přivezl, prosíc, aby brzo přijel. (List p. A. Merze v Lounech.)
|
---|
[16] |
Milý bratře! JakoZt jsem psala, žetě muoj pán u Viedni ještě, protož véz,
|
---|
[17] |
milý bratře, žetě již domuov přijel v úterý na svatů Markétú; a tuť jsú sestru při-
|
---|
[18] |
vezli, jakozt jesté blézni; a tuf mém tu radost mezi nimi, ježtoť mi je toho žel, žeť
|
---|
[19] |
sem kdy živa, anť již se mni jako řékajíc ani [nejmluví. A mé dietě již musí mezi
|
---|
[20] |
nimi býti i s tú bláznovú pannú, a Buoh vie, kerak se mu i na dlech dieti bude.
|
---|
[21] |
A ta nezčastná mátě, ježto snad nikdy člověk nenie, ježto mi mnohého zlého činí! A musím
|
---|
[22] |
se tomu dívati, ježto div že ve mně srdce ostane. Milý bratře! pro Buo, aby vždy
|
---|
[23] |
přijel, nebť tebe jako na poly mrtvá žádám, tak bych tě ráda viděla; a jižť k vám
|
---|
[24] |
přéliš těžce mohu sláti, takéf nemám nač. Protož, milý bratře, pomysl na to, když
|
---|
[25] |
přijedeš, abyšte mi něký konec vždy učinili.
|
---|
[26] |
|
---|
[27] |
1451, 28. Octb. — Jan de Capistrano, generální vikář Františkánů, Oldřicha z Rožem-
|
---|
[28] |
berka a děti jeho Jindřicha, Jana, Jodoka, Anéžku, Perchtu a Lidmilu do bratrství svého při-
|
---|
[29] |
jímá a je za účastné všech dobročinných skutků téhož řádu vyhlašuje. D. Krumlov, 28. října,
|
---|
[30] |
1451. (Lat. Rož. arch. II. 20.)
|
---|
[31] |
|
---|
[32] |
1451, 13. Novb. — Oldřich z Rožemberka postupuje vladařství Jindřichovi, Janovi
|
---|
[33] |
a Jodokovi synům svým. D. r. 1451, dne 13. listopadu. (Lat. R. ar. V. 9.)
|
---|
[34] |
81.
|
---|
[35] |
1451. — Perchta Jindřichovi bratru svému, aby její věnný list přivezl a před jistými osobami
|
---|
[36] |
přečetl, prosíc, aby brzo přijel.
|
---|
[37] |
Urozenému pánu p. Jindřichovi z Rozmberka, bratru mému milému.
|
---|
[38] |
Bratře milf! Jestližeť se zdá, když by přijel, že by ten list s sebü prines,
|
---|