258 A, XXIX. Listy pani Perchty Lichtensteinské z Rožmberka
nefády, by ho byla paní neprosila. Milý pane! vie to TMt dobře, že bych já se
bohdá měla poctivě kam domuov dieti, neZ jednét mi se od nie nechce pro tu vieru,
kterüZt k ní mám, neb což bych já mohla kolivék svü ctí, chtěla bych s ní ráda
vSeckü nüzi trpěti až do smrti. A jest mi se tomu tak téZko dívati, coZt se jí děje,
že mi tomu nemuož žádný věřiti: i věřímť TMti, milý pane Jindřiše, Ze mé ráčíš
v tom opatřiti i nás všecky, abychom jedné od něho k žádné řeči nepřišli, nebť
sobě o to velmi stýště, neboť snad ten člověk a ta bába nikdy lidé nejsó. Mily
pane! prosimet TMti všickni, když se z Prahy vrátíš, aby bez meškánie přijel
a ráčil na to pomnieti, budešli mieti co činiti; aby proto tohoto vždy neopüstél;
nebť jejie věc pro nic dobře nebude, leč ty přijedeš. D. na Nyklšpurce v úterý den
sv. Markéty. Šiermaryn.
28.
1451, 16. Jul. sq. — Perchta bratru svému Jindřichovi, že manžel její z Vídně přijel a svou
bláznivou sestru přivezl, prosíc, aby brzo přijel. (List p. A. Merze v Lounech.)
Milý bratře! JakoZt jsem psala, žetě muoj pán u Viedni ještě, protož véz,
milý bratře, žetě již domuov přijel v úterý na svatů Markétú; a tuť jsú sestru při-
vezli, jakozt jesté blézni; a tuf mém tu radost mezi nimi, ježtoť mi je toho žel, žeť
sem kdy živa, anť již se mni jako řékajíc ani [nejmluví. A mé dietě již musí mezi
nimi býti i s tú bláznovú pannú, a Buoh vie, kerak se mu i na dlech dieti bude.
A ta nezčastná mátě, ježto snad nikdy člověk nenie, ježto mi mnohého zlého činí! A musím
se tomu dívati, ježto div že ve mně srdce ostane. Milý bratře! pro Buo, aby vždy
přijel, nebť tebe jako na poly mrtvá žádám, tak bych tě ráda viděla; a jižť k vám
přéliš těžce mohu sláti, takéf nemám nač. Protož, milý bratře, pomysl na to, když
přijedeš, abyšte mi něký konec vždy učinili.
29.
1451, 28. Octb. — Jan de Capistrano, generální vikář Františkánů, Oldřicha z Rožem-
berka a děti jeho Jindřicha, Jana, Jodoka, Anéžku, Perchtu a Lidmilu do bratrství svého při-
jímá a je za účastné všech dobročinných skutků téhož řádu vyhlašuje. D. Krumlov, 28. října,
1451. (Lat. Rož. arch. II. 20.)
30.
1451, 13. Novb. — Oldřich z Rožemberka postupuje vladařství Jindřichovi, Janovi
a Jodokovi synům svým. D. r. 1451, dne 13. listopadu. (Lat. R. ar. V. 9.)
81.
1451. — Perchta Jindřichovi bratru svému, aby její věnný list přivezl a před jistými osobami
přečetl, prosíc, aby brzo přijel.
Urozenému pánu p. Jindřichovi z Rozmberka, bratru mému milému.
Bratře milf! Jestližeť se zdá, když by přijel, že by ten list s sebü prines,
