[1] |
|
---|
[2] |
1289.
|
---|
[3] |
Václav Bezdrużicky [Petrovi z Rosenberka]: aby se stavové přičinili o zvolení Ludvíka za
|
---|
[4] |
krále římského a za císaře.
|
---|
[5] |
Na hradě Pražském 1519, 28. Febr. Orig. č. 3741.
|
---|
[6] |
Službu svú vzkazuji, urozený pane, pane příteli a kmotře muoj milý! Zdraví
|
---|
[7] |
dlúhého a v něm šťastně vždycky všeho dobrého, toho bych vám přál. Rač vědéěti,
|
---|
[8] |
že sú poslové od nejduostojnějšího a vysoce urozeného kniežete pana Albrechta, kar-
|
---|
[9] |
dinála sc arcibiskupa Mohučkého, arcikancléře, korfersta sc, vyslaní od JMti k Uher-
|
---|
[10] |
skému a Českému oc králi, k pánu našemu milostivému, kterýmžto [sic] poslové
|
---|
[11] |
k žádosti jich s panem Benedou*) slyšeli sme je, a s čím k JMKské jdou, toho nám
|
---|
[12] |
přípis dali, kterýžto přípis teď vám posílám, jím se spraviti ráčíš, nepochybuje, že
|
---|
[13] |
to rozmyslně rozvažovati budete, pokudž a kterak nemalá věc, ale veliká na tom
|
---|
[14] |
pánu našemu i tomuto království záleží.
|
---|
[15] |
Pane kmotře muoj milý! Muožte znáti, kterak předkové naši znamenité při-
|
---|
[16] |
vozovali všelijaké poctivosti tomuto království z cizích zemí pracně, hrdel svých ne-
|
---|
[17] |
litovali a oč se pokusili, dovozovali. To znamenavše, vidúc césařové a králové čeští,
|
---|
[18] |
předci našeho milostivého pána, tomu se i sami skutečně přičiňovali, že přivozovali
|
---|
[19] |
do této koruny ty poctivosti, na velikých páních v okolních zemiech toho dosahujíc,
|
---|
[20] |
že i listy pod pečeťmi svými musili to z bázně potvrzovati všecko; kdež některá
|
---|
[21] |
obdarování měly by se vždycky čísti, snad při každých suchých dnech při vysvědčo-
|
---|
[22] |
vání puohonuov, aneb když páni do lavic zasedú, tak jakž jest na ten čas bývalo pod
|
---|
[23] |
veliká pokutüá podle ciesaře Karla, zpuosobem buohdá svatého, a tak k rozšíření
|
---|
[24] |
mnoho dobrého, ke cti, k potomní paměti této koruně přivedl jest, kdež nepochybuji,
|
---|
[25] |
že o tom mnozí vědomost mají i vy.
|
---|
[26] |
Protož pane kmotře milý! Poněvadž nám pán Buoh všemohúcí ráčil dáti po
|
---|
[27] |
sčastné slavné i svaté paměti krále Vladislava, mého přemilostivého pána, po JMti
|
---|
[28] |
z arcikrálovského rodu krve pošlého dědice pozůstalého tohoto Ludvíka, krále pána
|
---|
[29] |
našeho, již se k tomu tak přičiňte a jiný přátely k témuž mějte a to tak obmej-
|
---|
[30] |
šlejte s pomocí všech jiných stavuov, aby pán náš za krále Římského volen byl
|
---|
[31] |
a potom skrze pomoc boZkü za ciesaře vyzdvižen JMt buohdá. Neb toto království,
|
---|
[32] |
kteréž jest svých spravedlivostech s vysokým obdarováním velmi stuchlo a zlechčeno
|
---|
[33] |
ode všech okolních zemí, pro nedbanlivost, tímto zpuosobem prvního všeho ku po-
|
---|
[34] |
tvrzení a zase k povýšení, k slávě vyzdviženo bude pánem naším. Neb znáte, že
|
---|
[35] |
málo těch korferstů, kteříž volenci jsú, by JMt v přátelství pánu našemu nebyli, jsúc
|
---|
[36] |
velmi nachyleni radči k tomu pomoci pánu našemu než komu jinému. A přísloví
|
---|
[37] |
staré, „když se lýka drůú, s dětmi na ně [jíti]“, a „prase na poli pečené“, brzo ostatek
|
---|
[38] |
|
---|
[39] |
*) Petrem z Nečtin, kterýž s pisatelem toho listu a Jiříkem Hrdinou byl ředitelem Českého království.
|
---|