EN | ES |

Facsimile Lines

801


< Page >

[1]
Dopisy z roku 1519. 221

[2]
1289.
[3]
Václav Bezdrużicky [Petrovi z Rosenberka]: aby se stavové přičinili o zvolení Ludvíka za
[4]
krále římského a za císaře.
[5]
Na hradě Pražském 1519, 28. Febr. Orig. č. 3741.

[6]
Službu svú vzkazuji, urozený pane, pane příteli a kmotře muoj milý! Zdraví
[7]
dlúhého a v něm šťastně vždycky všeho dobrého, toho bych vám přál. Rač vědéěti,
[8]
že poslové od nejduostojnějšího a vysoce urozeného kniežete pana Albrechta, kar-
[9]
dinála sc arcibiskupa Mohučkého, arcikancléře, korfersta sc, vyslaní od JMti k Uher-
[10]
skému a Českému oc králi, k pánu našemu milostivému, kterýmžto [sic] poslové
[11]
k žádosti jich s panem Benedou*) slyšeli sme je, a s čím k JMKské jdou, toho nám
[12]
přípis dali, kterýžto přípis teď vám posílám, jím se spraviti ráčíš, nepochybuje, že
[13]
to rozmyslně rozvažovati budete, pokudž a kterak nemalá věc, ale veliká na tom
[14]
pánu našemu i tomuto království záleží.

[15]
Pane kmotře muoj milý! Muožte znáti, kterak předkové naši znamenité při-
[16]
vozovali všelijaké poctivosti tomuto království z cizích zemí pracně, hrdel svých ne-
[17]
litovali a se pokusili, dovozovali. To znamenavše, vidúc césařové a králové čeští,
[18]
předci našeho milostivého pána, tomu se i sami skutečně přičiňovali, že přivozovali
[19]
do této koruny ty poctivosti, na velikých páních v okolních zemiech toho dosahujíc,
[20]
že i listy pod pečeťmi svými musili to z bázně potvrzovati všecko; kdež některá
[21]
obdarování měly by se vždycky čísti, snad při každých suchých dnech při vysvědčo-
[22]
vání puohonuov, aneb když páni do lavic zasedú, tak jakž jest na ten čas bývalo pod
[23]
veliká pokutüá podle ciesaře Karla, zpuosobem buohdá svatého, a tak k rozšíření
[24]
mnoho dobrého, ke cti, k potomní paměti této koruně přivedl jest, kdež nepochybuji,
[25]
že o tom mnozí vědomost mají i vy.

[26]
Protož pane kmotře milý! Poněvadž nám pán Buoh všemohúcí ráčil dáti po
[27]
sčastné slavné i svaté paměti krále Vladislava, mého přemilostivého pána, po JMti
[28]
z arcikrálovského rodu krve pošlého dědice pozůstalého tohoto Ludvíka, krále pána
[29]
našeho, již se k tomu tak přičiňte a jiný přátely k témuž mějte a to tak obmej-
[30]
šlejte s pomocí všech jiných stavuov, aby pán náš za krále Římského volen byl
[31]
a potom skrze pomoc boZkü za ciesaře vyzdvižen JMt buohdá. Neb toto království,
[32]
kteréž jest svých spravedlivostech s vysokým obdarováním velmi stuchlo a zlechčeno
[33]
ode všech okolních zemí, pro nedbanlivost, tímto zpuosobem prvního všeho ku po-
[34]
tvrzení a zase k povýšení, k slávě vyzdviženo bude pánem naším. Neb znáte, že
[35]
málo těch korferstů, kteříž volenci jsú, by JMt v přátelství pánu našemu nebyli, jsúc
[36]
velmi nachyleni radči k tomu pomoci pánu našemu než komu jinému. A přísloví
[37]
staré, když se lýka drůú, s dětmi na [jíti], a prase na poli pečené, brzo ostatek

[38]

[39]
*) Petrem z Nečtin, kterýž s pisatelem toho listu a Jiříkem Hrdinou byl ředitelem Českého království.


Text viewFacsimile