Dopisy z roku 1519. 221
1289.
Václav Bezdrużicky [Petrovi z Rosenberka]: aby se stavové přičinili o zvolení Ludvíka za
krále římského a za císaře.
Na hradě Pražském 1519, 28. Febr. Orig. č. 3741.
Službu svú vzkazuji, urozený pane, pane příteli a kmotře muoj milý! Zdraví
dlúhého a v něm šťastně vždycky všeho dobrého, toho bych vám přál. Rač vědéěti,
že sú poslové od nejduostojnějšího a vysoce urozeného kniežete pana Albrechta, kar-
dinála sc arcibiskupa Mohučkého, arcikancléře, korfersta sc, vyslaní od JMti k Uher-
skému a Českému oc králi, k pánu našemu milostivému, kterýmžto [sic] poslové
k žádosti jich s panem Benedou*) slyšeli sme je, a s čím k JMKské jdou, toho nám
přípis dali, kterýžto přípis teď vám posílám, jím se spraviti ráčíš, nepochybuje, že
to rozmyslně rozvažovati budete, pokudž a kterak nemalá věc, ale veliká na tom
pánu našemu i tomuto království záleží.
Pane kmotře muoj milý! Muožte znáti, kterak předkové naši znamenité při-
vozovali všelijaké poctivosti tomuto království z cizích zemí pracně, hrdel svých ne-
litovali a oč se pokusili, dovozovali. To znamenavše, vidúc césařové a králové čeští,
předci našeho milostivého pána, tomu se i sami skutečně přičiňovali, že přivozovali
do této koruny ty poctivosti, na velikých páních v okolních zemiech toho dosahujíc,
že i listy pod pečeťmi svými musili to z bázně potvrzovati všecko; kdež některá
obdarování měly by se vždycky čísti, snad při každých suchých dnech při vysvědčo-
vání puohonuov, aneb když páni do lavic zasedú, tak jakž jest na ten čas bývalo pod
veliká pokutüá podle ciesaře Karla, zpuosobem buohdá svatého, a tak k rozšíření
mnoho dobrého, ke cti, k potomní paměti této koruně přivedl jest, kdež nepochybuji,
že o tom mnozí vědomost mají i vy.
Protož pane kmotře milý! Poněvadž nám pán Buoh všemohúcí ráčil dáti po
sčastné slavné i svaté paměti krále Vladislava, mého přemilostivého pána, po JMti
z arcikrálovského rodu krve pošlého dědice pozůstalého tohoto Ludvíka, krále pána
našeho, již se k tomu tak přičiňte a jiný přátely k témuž mějte a to tak obmej-
šlejte s pomocí všech jiných stavuov, aby pán náš za krále Římského volen byl
a potom skrze pomoc boZkü za ciesaře vyzdvižen JMt buohdá. Neb toto království,
kteréž jest svých spravedlivostech s vysokým obdarováním velmi stuchlo a zlechčeno
ode všech okolních zemí, pro nedbanlivost, tímto zpuosobem prvního všeho ku po-
tvrzení a zase k povýšení, k slávě vyzdviženo bude pánem naším. Neb znáte, že
málo těch korferstů, kteříž volenci jsú, by JMt v přátelství pánu našemu nebyli, jsúc
velmi nachyleni radči k tomu pomoci pánu našemu než komu jinému. A přísloví
staré, „když se lýka drůú, s dětmi na ně [jíti]“, a „prase na poli pečené“, brzo ostatek
*) Petrem z Nečtin, kterýž s pisatelem toho listu a Jiříkem Hrdinou byl ředitelem Českého království.
