| [1] |
212 A. XXVIII. Dopisy rodů Hradeckého a Rosenberského 1450—1526.
|
|---|
| [2] |
1277.
|
|---|
| [3] |
Petr z Rosenberka Radslavovi Beřkovskému domlouvá pro svolání sjezdu stavu rytířského.
|
|---|
| [4] |
Na Krumlově 1518, 15. Mai. Přepis č. 8713 h.
|
|---|
| [5] |
Odpověď na to psaní najvyššiemu panu písaři od pána JMti oc.
|
|---|
| [6] |
Službu svú vzkazuji, urozený a statečný rytieři, pane příteli muoj milý! List
|
|---|
| [7] |
váš, kerýž mi píšete, včera [14. Mai] mě jest tepruv došel. A kdež mi píšete, že
|
|---|
| [8] |
byšte srozuměti měli tomu, že by mi někto předkládati měl to, kterak byšte vy
|
|---|
| [9] |
z úmysla nětco proti mně předsebráti a stav rytieřský k témuž vyzdvihovati měli,
|
|---|
| [10] |
pak jakž by kolivěk bylo, že za to prosíte, abych toho k sobě, až do mého tomu
|
|---|
| [11] |
dalšiemu vyrozumění, nepřipouštěl, při tom mi posielajíce přiepis toho, jak se obsieláte.
|
|---|
| [12] |
I muoj milý pane příteli! Vězte, že mně jesti o tom, co vy mně píšete, co
|
|---|
| [13] |
by vás duojiti mélo, nic od žádného nedošlo, a by pak i od koho to mne bylo
|
|---|
| [14] |
došlo, jistě bych toho lehce k £obé nepřijal, poněvadž jsem vám k tomu, tak jak se
|
|---|
| [15] |
mně zdá, žádné příčiny nedal a dáti z úmysla nemíním.
|
|---|
| [16] |
Než toto jest mě došlo, kterak by někeří z stavu panského vám předkládali
|
|---|
| [17] |
přátelsky, abyšte toho sněmu stavu vašeho zanechali, mluviece k vám, aby jim bylo
|
|---|
| [18] |
oznámeno, jaká toho potřeba jest, poněvadž spuolu s stavem vaším společné svobody
|
|---|
| [19] |
máme, dálo-li by se co proti tomu od koho jiného stavu vašemu, že by s vámi spo-
|
|---|
| [20] |
lečně rádi sjezd jmíti a toho podle vás pomoci brániti chtěli; pakli byšte sobě co
|
|---|
| [21] |
do našeho stavu obtěžovali, že by s vámi o to o suchých dnech letničných přátelsky
|
|---|
| [22] |
jednati chtěli; a že jste měli na tu řeč odpověď dáti, že se toliko samého stavu
|
|---|
| [23] |
vašeho dotýče a že toho zvláštní potřeba stavu vašeho jest.
|
|---|
| [24] |
I lidé se toho proto obávají, vo tom přemlúvajiece, že přes to přátelské jich
|
|---|
| [25] |
k vám podávání předse s panem podkomořím ten sněm že obsieláte, aby z toho ně-
|
|---|
| [26] |
jaké ruoznice a kyselosti neznikly.
|
|---|
| [27] |
I muoj milý pane písaři! Jste úředník jeden zemský a vdycky jste ten byli,
|
|---|
| [28] |
že jste obmýšleli, což by krále pána našeho JMti i tohoto královstvie obecnie dobré
|
|---|
| [29] |
bylo; nepochybuji o vás, že z těch šlápějí ven nevystoupíte, než což bude dobrého
|
|---|
| [30] |
krále JMti a vší obce tohoto královstvie, že obmýšleti budete, a předcházeti to, což
|
|---|
| [31] |
by k jednotě (sic) a k ruoznicem mezi stavy býti a slúžiti mělo. Neb nepochybuji, že jste
|
|---|
| [32] |
to čítali, že mudrci píší: „Concordia parvae res crescunt, discordia magnae labuntur“
|
|---|
| [33] |
(sic). Neb já se vedle psaní vašeho jiného nedomýšlém v tom do vás, než že to
|
|---|
| [34] |
dobrým úmyslem činíte, vyrozumněvše tomu, jak jest bylo zpuosobeno vo Rendle,
|
|---|
| [35] |
byšte vy byli toho obsielánie s panem podkomořím na se nepřijali, že za to máte,
|
|---|
| [36] |
že by se mnohokrát bylo huoř stalo. Pak co se muože menším zlým větše předjíti,
|
|---|
| [37] |
u mně jesti za rozum, když tím úmyslem to činíte. Pak za toto vás prosím, co na
|
|---|
| [38] |
něm dobrého zjednáte, že mi psaním svým, co je vám možného oznámíte, přišly-li by
|
|---|
