| [1] |
208 A. XXVIII. Dopisy rodů Hradeckého a Rosenberského 1450—1526.
|
|---|
| [2] |
vám píše, keréhož jste mi přípis poslali. Neb na den Matky božie na nebevzetí [15.
|
|---|
| [3] |
Aug.], to hned za jisté vězte, že jesti několiko koní stálo u Kájového, kdež jesti púť
|
|---|
| [4] |
Matky božie, a u kláštera Svaté Koruny také několiko koní, kdež jesti obé jedné
|
|---|
| [5] |
puol míli od Krumlova. Ale pozdě jsem o nich zvěděl; bych byl záhy zvěděl, za
|
|---|
| [6] |
to mám, że by mi byli s téZkem bez puotky ujeli. Datum Krumlov, feria III. post
|
|---|
| [7] |
Bartolomei apost. anno oc. XVII. Petr z Rosenberka oc.
|
|---|
| [8] |
1272.
|
|---|
| [9] |
Jan z Lobkovic Jindřichovi z Rosenberka: o svém životě v Italii.
|
|---|
| [10] |
V Bononit 1517, 28. Aug. Orig. Fam. Lobkovic.
|
|---|
| [11] |
Službu svú vzkazuji, urozený pane, pane a příteli můj milý! Napřed zdraví,
|
|---|
| [12] |
štěstí, všeho dobrýho vám i vašim frejífkám bych rád s pravú včrú a jako sám sobě
|
|---|
| [13] |
přál. Jakož mi VMt ráčíte psáti, že se divíte, proč vám ani po Kuncovi ani po panu
|
|---|
| [14] |
Zubovi nic sem nepsal, a że mniete odnikud jinud to pficházeti, nez Ze sem na
|
|---|
| [15] |
vaše stary bratrstvo zapomněl snad a že mi frejířky nedadí chvíle: i vězte, můj
|
|---|
| [16] |
milý pane, že vašeho přátelství starého nigda zapomenúti nemohu, než čím dál vdy
|
|---|
| [17] |
vice zpomínám; neb vidím a znám, jak jste z Bononie ujeli, že sem hned jakž jako
|
|---|
| [18] |
v cizím městě zůstal, žádnýho tovaryšstva neměje. Protož nemám žádný, a bych
|
|---|
| [19] |
měl kerú frejířku, nigda bych na ni tak laskav nemoh býti, aby i na vás zapomenul.
|
|---|
| [20] |
Než nepsal jsem proto, že mě oči bolely; a mně, že budu po panu Zubovi moci
|
|---|
| [21] |
psáti, a on pak tak v náhle přijel a zase jel, že sem to bůh zná nemoh. I protož
|
|---|
| [22] |
račte mi otpustiti; neb já vám sem taky prvý několik krát psal, a vy ste mi nic
|
|---|
| [23] |
neodepsali, a proto sem vám odpustil. Děkuji taky VMti z líkařství na mý oči: ač
|
|---|
| [24] |
jsem nigda sic toho řemesla nedělal, zvlášť gdyž sem nemoh. Taky víte, že naumím
|
|---|
| [25] |
než na loutnu drobet housti; než vy ste proto pěkně podělali; nechavši zde snad
|
|---|
| [26] |
kopu růží všech k vám podomních [sic], a když ste zde buli, nic ste mi o tom nepo-
|
|---|
| [27] |
věděli; než užť sem se dověděl všeho. Tolik Popelů, bojím se, ani zde, ani v Čech
|
|---|
| [28] |
[sic] neuzříte. Grstorf pryč domů i z sukní ujel. Mistr Andril umřel. Toho kořene
|
|---|
| [29] |
zde medici neznají; i protož pište jináč, chcete-li mu. Kormol [sic!] by vám rád
|
|---|
| [30] |
nějakej dobrej poslal, než nemohu žádnýho najíti starýho, a k tomu nyničko sem
|
|---|
| [31] |
velmi chud, abych ten vyplatil, kerý sem v dluhu od jednoho zde vzal. Ne škaredej
|
|---|
| [32] |
a starej de imag [sic]. A těch věc [sic] [al sem zanechal, ale proto pro vás nékerf
|
|---|
| [33] |
kousky mám, když sem přijedete. Nyní sem jich nemoh vypsati, neb si nékery
|
|---|
| [34] |
vlaský. A bych mil koho, gdo by psal, dosti bych toho nalez, ale já neumím a ne-
|
|---|
| [35] |
mám gdy. Též mi se zdá, co pravýho [sic]; než gdyž bohdá sem přijedete, dovedu vás
|
|---|
| [36] |
k jednomu vašemu příteli; kerý toho má hojnost. Ten jest prej Zebaldi tovaryś.
|
|---|
| [37] |
Noviny sem vám bul psal na celým arku a list delší; než Janně sem jej dal ohledati
|
|---|
