EN | ES |

Facsimile Lines

801


< Page >

[1]
200 A. XXVIII. Dopisy rodů Hradeckého a Rosenberského 1450—1526.

[2]
Horám vašim všeho dobrého přeji a rád slyším, že se rozmáhají a lepší;

[3]
a dá-li pán Buoh, když se s VMtí shledám o všecko šíře rozmluviem. A což se

[4]
vaší frejířky dotýče, tu s panem Jindřichem *) vaše dobré s pilností jednati budem.

[5]
A poněvadž jste již napřed nětco sladkého poslali, již jste na poli tu při vyhráli

[6]
a sobě mnoho dobrého zjednali. Dajž pán Buoh všecci abychom se spolu ve zdraví
[7]
shledali. Ex Boleslav, feria V. post XI virginum anno XVI.

[8]
Jan z Wartnberka a na Děvíně oc.
[9]
Urozenému pánu, panu Petrovi z Roznberka oc, pánu a přieteli mému zvláště milému.

[10]
1262.
[11]
[Václav z Tučap, hejtman Soběslavský, Petrovi z Rosenberka]: o poškození rybníka.
[12]
B. m. [1516]. Cedule II. 147. b. 1.

[13]
Urozený pane, pane muoj milostivý! Službu svü VMti napfed vzkazuji. Z listů,
[14]
kteréž VMti pan z Hradce píše, vyrozuměl jsem, což se Kahlíka dotýče. A jak se
[15]
ta věc v sobě , abych VMti psaniem oznámil, mluvil sem s Jakubem písařem ;
[16]
i praví toho příčiny, že jest na rybníčku VMti, pod kterýmžto syn jeho mlýn ,
[17]
v povodeň plot před splavem zporážel, a tudy že jsú ryby sešly doluov a malé jich
[18]
počet v rybníčku zuostal. Kdež rychtář VMti Deštěnský mluvil k němu, aby toho
[19]
nečinil; nikoli jeho v tom uposlechnouti nechtěl. Kdež jest tu věc na VMt Jakub
[20]
písař vznesl; i ráčili jste po něm Víthovi rozkázati, aby těch peněz gruntovních ne-
[21]
vydával. Tiem se VMt račte zpraviti.

[22]
1263.
[23]
Král Ludvík císaři Maximiliánovi: přimlouvá se za Jana z Rosenberka ve sporu jeho s Janem
[24]
Mrakšem o zámek Meilberk.
[25]
V Budíně 1517, 29. Jan. Přepis č. 3687.

[26]
Najjasnójsiemu kniežeti panu Maximilianovi, zvolenému Římskému ciesaři, po
[27]
vši časy rozmnožiteli říše, v Germanii, Uherskému, Dalmatskému, Kroátskému oc králi,
[28]
arciknízeti Raküskému, Burgundskému, Brabandskému knízeti a falckrabovi oc. My
[29]
Ludvík, z b. m. Uh. Č. sc král, m. M., kníže Slezský a markrabě Lužický oc naše
[30]
dětinsky, bratrsky milost a přátelstvie napřed vzkazujeme. Najjasnější kníže pane
[31]
otče a bratře náš milý! Velebnosti vaší znáti dáváme, kterak duostojný, věrný náš
[32]
milý, Jan z Rozmberka a na Strakonic, zákona sv. Jana najvyšší obecný přebor,
[33]
vznesl jest na nás s pokornú prosbů, abychom podle znění jeho spravedlnosti a je-
[34]
dnánie, kteráž se dlúho-chvíle mezi jemu [sic] s jedné a někde Petra Mrakšovi
[35]
z Noskov s straně druhé o zámek a panstvie Mejlperka dosavád prodlívali jsú, se

[36]
*) z Rosenberka?


Text viewFacsimile