| [1] |
198 A. XXVIII. Dopisy rodů Hradeckého a Rosenberského 1450—1526.
|
|---|
| [2] |
1260.
|
|---|
| [3] |
Farář Černovický Petrovi z Rosenberka: stěžuje si na své osadníky.
|
|---|
| [4] |
V Černovicích 1516, 23. April. Orig. II. 41. 1.
|
|---|
| [5] |
Modlitbu svû vzkazuji nehodnû, urozený pane, pane můj najmilostivější! Zdraví
|
|---|
| [6] |
i ščeští vinšuje VMti jakožto pánu svému milostivému oc. VMti prosím pokorně, že
|
|---|
| [7] |
toto psaní mé nebude proti mysli VMti, ale že je milostivě přijmúce, rozvážiti ráčíte
|
|---|
| [8] |
u pokoji. A kdež VMti já nehodný kněz a kaplan oznamuji, že tuž v Černiovicích
|
|---|
| [9] |
mezi poddanými VMti býti nemohu, kdež sem to i panu prelátu oznámil, z příčin
|
|---|
| [10] |
hodných, ješto Bohu jsú nemilé a VMti nepříjemné, kdež vo tom nechci pochybovati,
|
|---|
| [11] |
jakožto o pánu křesťanském. A že mi se zdá, že žádný zákoník toho nesnesl by, co
|
|---|
| [12] |
sem já ta léta strpěl mezi nimi rvaní, pohlavkování, a to pro řády duchovní a správu
|
|---|
| [13] |
kfestanskü, zakládání dveří u chalupy mé domových, a bych byl vyšel, aneb ven
|
|---|
| [14] |
vyjíti chtěl, bylo by mne zabilo, čím jsú zastavovali a založili; zhanění divná, že
|
|---|
| [15] |
sem lhář a zákon boží zapírám, a že VMt ste nemúdrým, že jim dáváte toho kněze,
|
|---|
| [16] |
kteróhoż oni miti nechti. A kdybyste jim VMt dali toho, kteróho by oni chtíti měli,
|
|---|
| [17] |
že by učinili všicko. A že já jim nejsem nic užitečen, a že, bych více kázal i učil,
|
|---|
| [18] |
že mi nevěří, ani Ze mne v tom poslúchati chtí ani učiniti; poněvadž jim kalich od-
|
|---|
| [19] |
jímám; a že kdožkolivěk přísahu přijímá, jakožto v úřad jaký přijímajíc, že jemu vě-
|
|---|
| [20] |
řeno býti nemá, ani žádný dobrý aby takovému nevčřil. I kdež i při těch řečech
|
|---|
| [21] |
ве шой někteří z úřadu seděli. A tak že sem strpěl to i jiné obtížně po ty všecky
|
|---|
| [22] |
časy, váže sobě více VMti, nežli jich zlosti a tupení. I milostivý pane! Znajíc takovú
|
|---|
| [23] |
věc ode mne nehodného kaplana svého, kteráž jest v pravdě, i trpělivost mnohého
|
|---|
| [24] |
trápení, a že již znám, Ze v nich & mezi nimi nic prospéti nemohu: milostivý pane,
|
|---|
| [25] |
vdy mi se nezdá, nic před VMtí zatajiti, ač můžli to býti s VMtí volí, Ze sem žá-
|
|---|
| [26] |
dán a prošen před šesti léty od pana Pinthy [sic], mistra Cirilla a kanovníka Olo-
|
|---|
| [27] |
mückého a faráře Budějovic Moravských, abych byl u něho kazatelem, kdež v nově
|
|---|
| [28] |
u mne posel jeho byl. I nezdálo mi se nic bez vůle a vědomí VMti učiniti. A také
|
|---|
| [29] |
sem se vzdy domníval, že je k nětčemu navedu a v nějaký řád: ani tvrší než skála
|
|---|
| [30] |
sú. A zdá mi se snáze moře svého cíle vyvésti nežli je [z] zvyklosti jich nedóvěry.
|
|---|
| [31] |
A také ani svých důchodův od nich míti mohu od mnohých, po ty všecky časy.
|
|---|
| [32] |
A stojím-li o to, odbývají mne, že jim nerozdávám a zač by mi dávali? Ani pana
|
|---|
| [33] |
hajtmana rozkazu nic nedbajíce, i křivdu mi činíc, i v lukách, potocích, v lesích,
|
|---|
| [34] |
ješto toho svědomo jest panu hajtmanu i nižším úředníkóm. Kdeż mne vonehdá
|
|---|
| [35] |
v sobotu Jiráček mlynář pro les, kdež jest svévolně sekal, ulál uhaněl, ješto by
|
|---|
| [36] |
vo tom dlúhé zaneprázdnění očima VMti bylo. I milostivý pane, pokorně i s pláčem
|
|---|
| [37] |
VMti prosím i věřím, že mne odtud pustíte, a abych od nich se mohl s pokojem
|
|---|
| [38] |
vypraviti, a co by mi povinni byli, že jim ráčíte rozkázati dáti a zaplatiti. I milostivý
|
|---|
