| [1] |
172 A. XXVIII. Dopisy rodů Hradeckého a Rosenberského 1450— 1526.
|
|---|
| [2] |
mám, slyšíc, ke mně že posíláte, prosíc, abych vám, kterak se na svém zdraví i jinak
|
|---|
| [3] |
mám, oznámil. I muoj milý pane Mikuláši! Z takové péče, kterúž o mne máte, vám
|
|---|
| [4] |
velmi děkuji. I vězte, že se děkujíc pánu Buohu na svém zdravie i jinak dobře
|
|---|
| [5] |
mám, tak vedle toho zpuosobu, jak můú nemoc znáte. A nemuožte mi tak mnoho
|
|---|
| [6] |
zdraví a dobrého příti, abych vám všelijak tolikéž věrně nepřál, jako svému milému
|
|---|
| [7] |
|
|---|
| [8] |
Co se Králové Hradce tkne, že jste zpraveni, že by voláno mělo býti biřicem,
|
|---|
| [9] |
aby všickni veřejně pohotově byli, jakž by zazvonili aneb jim znáti dali, aby se
|
|---|
| [10] |
v hotovosti každý najíti dal, příčina toho, že jste slyšeli, že by ta byla, že by pan
|
|---|
| [11] |
Lichtnštajnar Pražským některým voly měl pobrati, a je samy zjímati, a že by i před
|
|---|
| [12] |
ciesařem JMtí na nich svrab byl: i toto jest mi o tom praveno, že by jim měli
|
|---|
| [13] |
páni Lichtenštajnaři puoldruhého sta voluov a při tom také toho, kterýž jesti z Prahy
|
|---|
| [14] |
při těch volech byl, vzíti, a Pražané že by jim měli o to psáti, žádajíce spoluoby-
|
|---|
| [15] |
vatele jich, aby propuštěn byl i s navrácením těch voluov bez úplatku; a při tom
|
|---|
| [16] |
že by se měli omlúvati, že by ta odpověď, kteráž se od jich [sic] stala pánóm Lichtn-
|
|---|
| [17] |
štajnaróm, neměla s jich vólí býti; ale nerozumiem tomu, aby jim zase vrátili ani
|
|---|
| [18] |
toho, kdo je jat, propustili. |
|
|---|
| [19] |
Ciesař JMt byl jesti v knieZetstvie Rakúském pohotově s lidmi i s děly pro
|
|---|
| [20] |
tu škodu, která se stala pánóm Lichtnštajnaróm v kniežetstvie JMCské, i také maje
|
|---|
| [21] |
výstrahu, že by kněz Bartoloměj, zase s lidmi táhna, měl v Rakúsích ostati a proti
|
|---|
| [22] |
JMCské i JMti poddaným válku zdvíci. I snad knieZe to znaje, takovü hotovost Ze
|
|---|
| [23] |
jest Rakúsóm vyvinul [sic], jakož vám pan Jan Leskovec toho pfiepis poslati mél,
|
|---|
| [24] |
vedle zuostání mého s ním, kdy jest u mne na Třeboni byl, co páni Lichtnštajnaři
|
|---|
| [25] |
panu hajtmanu markrabstvie Moravského o tom píší; i snad oni před tú hotovostí,
|
|---|
| [26] |
kterôZ ciesaï JMt v zemích svých míti ráčí, svrab mají.
|
|---|
| [27] |
Toto vězte, že mi nynie pan hajtman markrabstvie Moravského oznámil, že
|
|---|
| [28] |
by knieže sebú již od Trenčína měl hnúti a upřímo k Slezsku že by táhl, jakož
|
|---|
| [29] |
sem toho listu přiepis hned po jízdném poslu na Vlašim poslal panu Vilémovi, strýci
|
|---|
| [30] |
vašemu, aby vám jej hned nemeškaje poslal. A cožť kolivěk o něm dále zvím, co
|
|---|
| [31] |
předse bráti bude, neobmeškám vám oznámiti. A též vás za to prosím, jestliže byste
|
|---|
| [32] |
vy prve zvěděli nežli já, že mi také oznámíte.
|
|---|
| [33] |
Kdež toho v jednom artikuli psaní vašem dotýkáte, k paměti mně a najvyš-
|
|---|
| [34] |
šiemu panu purkrabí přivodíc, abychom na se opatrnü paměť před těmi lidmi, jakož
|
|---|
| [35] |
dobře rozuměti muožem, na koho to míníte, měli, neb že sluší lidi slyšeti, ale proto
|
|---|
| [36] |
jim rozuměti a opatrnost při tom rozumnü zachovati: vězte, že jesti to též při mně
|
|---|
| [37] |
jako při vás, a že sem se o to s najvyšším panem purkrabí, kdy sem se s ním teď
|
|---|
| [38] |
najposléz na Třeboni viděl, duominku měl, k tomu rozumu, jakž vy píšete; neb opa-
|
|---|
