| [1] |
|
|---|
| [2] |
a to spolu rozvažujíce, učinili jsme psanie k ciesaři JMti na ten spuosob, které jsme
|
|---|
| [3] |
tomu potřebě z psaní pana z Pernštajna a z vašeho vyrozuměli. Nebo nám se to
|
|---|
| [4] |
dobre líbí, kterü v takových pilných a znamenitých potřebách péči se panem z Pern-
|
|---|
| [5] |
|
|---|
| [6] |
Což se pak pana z Pernštajna a našeho s ním přátelstvie dotýče, na tom
|
|---|
| [7] |
jsme hned, jakž jest ta věc mezi námi v Hoře zavřiena byla, byli a bohdá budeme,
|
|---|
| [8] |
abychme v tom stáli. A o něm též nepochybujem, jakožto o tom našem přieteli,
|
|---|
| [9] |
s kterým s boží pomocí tak býti a koneíné trvati v tom mieníme a chcme. A tato
|
|---|
| [10] |
od vás nynější psaní oznámil sem také panu písaři najvyššiemu; nebo se k tomu
|
|---|
| [11] |
trefil a se panem purkrabí přijel a k těm věcem také jest se potřebně přimlúval
|
|---|
| [12] |
jako ten, kterýž se spolu s námi o dobré stará a péči o to má.
|
|---|
| [13] |
Pane bratře muoj milý! Kdež mi ráčíte příčiny toho oznámiti, pro které se
|
|---|
| [14] |
na tento čas se mnû a s najvyšším panem purkrabí sjeti nemuožete, a při tom zdání
|
|---|
| [15] |
své oznamujete, Ze by se vám zdálo, poněvadž rozumíte, že jest toho taková po-
|
|---|
| [16] |
třeba, abyšte se s námi viděli, abychme k vám s najvyšším panem purkrabí někoho
|
|---|
| [17] |
poslali, komu bychom věřili; a vám abychme oznámili, i o tu jiezdu naši do Budína,
|
|---|
| [18] |
i o všecko jiné: tu že vyrozumějíc úmyslóm našim, také že se k tomu přimlúvati
|
|---|
| [19] |
budete, což budete rozuměti; však že toliko věrných rozumných lidí máme, že toho
|
|---|
| [20] |
muoZeme někomu svéfiti co bychom chtěli s vámi mluviti. I milý pane bratře,
|
|---|
| [21] |
muožte sami znáti, že se to nikoli trefiti nemuož, abychom vám měli oznamovati;
|
|---|
| [22] |
neb to, což my máme s vámi mluviti,; potřebuje osobného rozmluvení našeho spole-
|
|---|
| [23] |
čného i také rozjímání. Protož vás vždy prosím, jakž toho sněmu prázdni budete,
|
|---|
| [24] |
že se s námi vždy sjedete, což najspíš budete moci. A který byšte den tu v Tře-
|
|---|
| [25] |
boni býti měli, že mi to oznámíte, abych já panu purkrabí najvyššiemu také dal znáti.
|
|---|
| [26] |
A teď vám posielám na vaši žádost přímluvčie list od sebe i od najvyššieho
|
|---|
| [27] |
pana purkrabí panu Tunklovi,*) najvyššiemu panu mincmajstru královstvie Českého,
|
|---|
| [28] |
o ty penieze, kteréž jest král JMt ráčil rozkázati synu vašemu dáti. Ex Krumlov,
|
|---|
| [29] |
fer. II. post Gunegundae anno oc XV?XIV*. Petr z Roznberka.
|
|---|
| [30] |
Panu hajtmanu markrabstvie Moravského.
|
|---|
| [31] |
1232.
|
|---|
| [32] |
Vilém z Pernšteina Petrovi z Rosenberka a Zdeňkovi Lvovi: slibuje státi s nimi za jedno.
|
|---|
| [33] |
V Prostějově 1514, 14. Sept. Souč. opis tern. 3625 č. 18.
|
|---|
| [34] |
Urození páni, páni a přátelé moji milí! Přál bych vám, byšte se dobře měli
|
|---|
| [35] |
a zdrávi byli. Panu hajtmanovi Moravskému, bratru svému, své zdání sem napsal, aby
|
|---|
| [36] |
je vám oznámil, jestliže by se k čemu trefilo a užitečné bylo k těm věcem, kdež
|
|---|
| [37] |
*) Jindřichovi z Brníčka.
|
|---|
