Dopisy z roku 1514. 169
a to spolu rozvažujíce, učinili jsme psanie k ciesaři JMti na ten spuosob, které jsme
tomu potřebě z psaní pana z Pernštajna a z vašeho vyrozuměli. Nebo nám se to
dobre líbí, kterü v takových pilných a znamenitých potřebách péči se panem z Pern-
štajna a pilnost máte.
Což se pak pana z Pernštajna a našeho s ním přátelstvie dotýče, na tom
jsme hned, jakž jest ta věc mezi námi v Hoře zavřiena byla, byli a bohdá budeme,
abychme v tom stáli. A o něm též nepochybujem, jakožto o tom našem přieteli,
s kterým s boží pomocí tak býti a koneíné trvati v tom mieníme a chcme. A tato
od vás nynější psaní oznámil sem také panu písaři najvyššiemu; nebo se k tomu
trefil a se panem purkrabí přijel a k těm věcem také jest se potřebně přimlúval
jako ten, kterýž se spolu s námi o dobré stará a péči o to má.
Pane bratře muoj milý! Kdež mi ráčíte příčiny toho oznámiti, pro které se
na tento čas se mnû a s najvyšším panem purkrabí sjeti nemuožete, a při tom zdání
své oznamujete, Ze by se vám zdálo, poněvadž rozumíte, že jest toho taková po-
třeba, abyšte se s námi viděli, abychme k vám s najvyšším panem purkrabí někoho
poslali, komu bychom věřili; a vám abychme oznámili, i o tu jiezdu naši do Budína,
i o všecko jiné: tu že vyrozumějíc úmyslóm našim, také že se k tomu přimlúvati
budete, což budete rozuměti; však že toliko věrných rozumných lidí máme, že toho
muoZeme někomu svéfiti co bychom chtěli s vámi mluviti. I milý pane bratře,
muožte sami znáti, že se to nikoli trefiti nemuož, abychom vám měli oznamovati;
neb to, což my máme s vámi mluviti,; potřebuje osobného rozmluvení našeho spole-
čného i také rozjímání. Protož vás vždy prosím, jakž toho sněmu prázdni budete,
že se s námi vždy sjedete, což najspíš budete moci. A který byšte den tu v Tře-
boni býti měli, že mi to oznámíte, abych já panu purkrabí najvyššiemu také dal znáti.
A teď vám posielám na vaši žádost přímluvčie list od sebe i od najvyššieho
pana purkrabí panu Tunklovi,*) najvyššiemu panu mincmajstru královstvie Českého,
o ty penieze, kteréž jest král JMt ráčil rozkázati synu vašemu dáti. Ex Krumlov,
fer. II. post Gunegundae anno oc XV?XIV*. Petr z Roznberka.
Panu hajtmanu markrabstvie Moravského.
1232.
Vilém z Pernšteina Petrovi z Rosenberka a Zdeňkovi Lvovi: slibuje státi s nimi za jedno.
V Prostějově 1514, 14. Sept. Souč. opis tern. 3625 č. 18.
Urození páni, páni a přátelé moji milí! Přál bych vám, byšte se dobře měli
a zdrávi byli. Panu hajtmanovi Moravskému, bratru svému, své zdání sem napsal, aby
je vám oznámil, jestliže by se k čemu trefilo a užitečné bylo k těm věcem, kdež
*) Jindřichovi z Brníčka.
