[1] |
146 A. XXVIII. Dopisy rodů Hradeckého a Rosenberského 1450—1526.
|
---|
[2] |
takový zpuosob, když by takový trh učinil a jiné prodal, aby to vznesl pán na VMt
|
---|
[3] |
pány správce. A když to VMt poznáte, že se žádné škody a ujmy tomu zákonu ne-
|
---|
[4] |
stalo, aby to místo mělo a ve dcky aby kladeno bylo. I na tento čas lép sem
|
---|
[5] |
zjednati nemohl. Toto mi se zdá, že jest snad potřebí toho, aby pán ráčil k králi
|
---|
[6] |
JMti psáti, aby se o to psalo panuom zprávcím, když by pán na ně takovú věc
|
---|
[7] |
vznesl, aby oni na místě krále JMti tu věc do desk rozkäzali vloZiti. Co se pak
|
---|
[8] |
dotajče toho, kdož drží od toho zákona které zboží, aby napomenuty byly ty osoby,
|
---|
[9] |
aby spravedlivosti své okázaly: tomu JMt také povolení dává, též v Moravě, když
|
---|
[10] |
se pánu líbiti bude. Než což se v Čechách dotajče, mněť se zdá, že to nic platno
|
---|
[11] |
nebude, neb se tomu každý právem vobrání; bez povolení královského však muož
|
---|
[12] |
pán listem každého od ouřadu obeslati. Což se pak Žajavcových [sic] lidí dotajče
|
---|
[13] |
a nějakého rybníka dělání, kdež týž Žajavec k tomu povolení dává; i žádost byla
|
---|
[14] |
páně, aby ta věc byla poručena panu purkrabí najvyśsiemu*) aneb komuż by pan
|
---|
[15] |
purkrabie poručil, aby vohledáno bylo, když by se těm lidem za dosti stalo a oddalo,
|
---|
[16] |
aby na tom přestali. I zdálo se JMti, že jest lépe, aby ta věc byla panu purkrabí
|
---|
[17] |
s někajm druhým poručena; pak pánu příjemného, a blízko aby přiseděl, já jsem
|
---|
[18] |
jiného nevěděl, než-li pana písaře najvyššieho **); i teď o to vod krále JMti list k těm
|
---|
[19] |
pánuom posílám. V čem bych já mohl VMti slúžiti; všem panuom z Rozmberka,
|
---|
[20] |
vedle vší možnosti vždycky jsem hotov.
|
---|
[21] |
Milý pane! Noviny bych vám měl jaké psáti, nic nového není. A pánu Buohu
|
---|
[22] |
děkuje, pán náš zdráv jest. Jakaj dostatek a řád na JMti dvoře jest, by možné bylo,
|
---|
[23] |
aby o něm žádný nevěděl, lépe by bylo. Ale poněvadž ti, kdož na něm jsou, po
|
---|
[24] |
svých nedostatcích vědí, nemožné jest, aby ta psota tajna byla. Než by se pod ní
|
---|
[25] |
pánu našemu stajskalo, já nerozumím, neb jest jednostajně vesel, když mu mají co
|
---|
[26] |
jísti dáti, jako kdy nic; protož toho při tom tak nechám.
|
---|
[27] |
Toto račte věděti: ti lidé od svého předsevzetí že jsou nepřestali a jednají
|
---|
[28] |
jako můží, ustavičným psaním a poselstvím. A coż sami nemohd zjednati, to ten
|
---|
[29] |
z Vídné dorazí,***) a coż ten napise, to se tvrdi, jako pismem prorockym. Psal jsem
|
---|
[30] |
panu purkrabí dosti vo to, na čem by vaše věci státi mohly; ale bojím se, Że se
|
---|
[31] |
vám zdá za nepotřebné a snad za bláznové. To, co jsem prve psal, to při tom ne-
|
---|
[32] |
chávám: VMt jste páni moudří, víte, co máte činiti.
|
---|
[33] |
Též toto račte věděti: Z Čech proto od některých majch dobrých přátel do-
|
---|
[34] |
chází mě, kterak by při příjezdu páně kancléřověg) do Uher mé zlé a zkáza má
|
---|
[35] |
jednána měla bajti, a posměch Rendluov majm posměchem aby zastrčen byl, a na to
|
---|
[36] |
že Rendl jede sem. Ač tu víru ku pánu Buohu všemohúciemu mám, že mě bohdá
|
---|
[37] |
*) Zdeňkovi Lvovi z Rožmitála. **) Zdeňka Malovce z Chýnova.
|
---|
[38] |
***) Patrně některý z rad císaře Maximiliána, kterýž stál při městech.
|
---|
[39] |
+) Ladslav ze Šternberka na Bechyni.
|
---|