| [1] |
104 A. XXVII. Dopisy Zdeňka Ima z Rožmitála 1508—1535.
|
|---|
| [2] |
lidí přibývá a že tam z říše táhnú. A jakžkolivěk jest, poněvadž již z některých
|
|---|
| [3] |
krajuov táhnou lidé k tomu místu uloženému mezi Skalicí a Holajčem, na tom jsem
|
|---|
| [4] |
také, abych své vypravil některý den před svatým Vavřencem, neb což již, jakž jest
|
|---|
| [5] |
rozuměti, nemá minúti, i ve jméno boží sluší tiem neodtahovati. I ač prvé jsem vám,
|
|---|
| [6] |
pane švagře muoj milý, o tom nedávno psal, což se toho tažení i také služby dá-
|
|---|
| [7] |
vání jiezdným i pěším dotýče, i již mimo to jiného neviem, než v čem mi se jiezdných
|
|---|
| [8] |
nedostává, neviem kterak jináče v tom učiniti než pěšími to vyplniti, neb bezelstnost
|
|---|
| [9] |
sama se vymlúvá; neb ač svolení jest, že místo pěšiech mohou se jiezdní dáti, ale
|
|---|
| [10] |
také to není tiem svoleniem zapovédéno, ktoZby nemohl mieti jiezdnfch, aby místo
|
|---|
| [11] |
toho nemohl poslati pěších.
|
|---|
| [12] |
Račte věděti, že jest mi psal pan hofmistr najvyšší, že jest toho úmyslu, aby
|
|---|
| [13] |
na den sv. Jakuba, totiżto včera, byl tu mezi Holajčem a Skalicf, aby na ty po-
|
|---|
| [14] |
hleděl, kteříž se tu z Čech strhnou, i také na své, kteříž od něho táhnúti mají: pak
|
|---|
| [15] |
neviem, mnoho-li jich tu z Čech včera našel, než dokudž jest ještě říše nevytáhla
|
|---|
| [16] |
v znamenitém počtu, tehdy podle sněmovnieho svolení, naději se, ktož by i potom
|
|---|
| [17] |
z našich přitáhli, že jsú nic nezmeškali. Na toto jsem sobě také pomyslil, jestliže
|
|---|
| [18] |
také ráčíte na ten čas poslati, aby jedni táhli, tak mi se zdá, napřed a druzí z zadu
|
|---|
| [19] |
o nocleh, aneb jakž se bude moci slušně trefiti; aneb jedni jednd strand a druzi
|
|---|
| [20] |
druhú nedaleko od sebe. A já své mám úmysl z Prahy vypraviti, jakož synu svému
|
|---|
| [21] |
o tom oznamuji, že pěší mám v Praze zjednané a našich aby nechal doma. A těm,
|
|---|
| [22] |
kteréž jsem zjednal, chci zavdati za puol druhého měsíce, aby sobě tiem dostateč-
|
|---|
| [23] |
něji zbroje zjednati mohli, a vozy káži jim poslati, a na každém dvě hakovnice a tak
|
|---|
| [24] |
co k vozóm vojanským náleží. A toto jsem také v tom rozjímal, kdyby společně
|
|---|
| [25] |
táhli naši a některých našich přátel, že by spíše mohli u většiem počtu lidem škody
|
|---|
| [26] |
činiti a jedni se druhými vymlúvati, a mohli by snad oboji vinni býti; také spíše
|
|---|
| [27] |
potřeby najdń, kdyż jedni od druhých na jiných noclezích budou, i také snáze se
|
|---|
| [28] |
svády mezi sebú uvarují; než kdyby se mohlo trefiti, aby do vojska spolu vjeli a vešli,
|
|---|
| [29] |
tomu bych rád byl; pak-li by i to se nemohlo trefiti, ale tam se buohdá spolu shle-
|
|---|
| [30] |
dají. A na týž spuosob psal sem panu Michalovi Slavatovi, přieteli našemu, neb měl
|
|---|
| [31] |
toho také žádost, abych jemu oznámil, kdybych své služebné poslati chtěl. A Pražané
|
|---|
| [32] |
jsú již poslali i také některá jiná města královská.
|
|---|
| [33] |
Za to mám, pane švagře muoj milý, že již o tom vědomost máte, že král
|
|---|
| [34] |
JMt, pán náš, ráčil jest mnohým osobám psáti z našeho stavu, i také mně, a naději
|
|---|
| [35] |
se, že i vám, maje toho žádost, abychme osobné s JMKskû na Turky táhli, aneb
|
|---|
| [36] |
některý aby poslal syna, neb bratra, anebo strýce místo sebe; než toho ještě neviem,
|
|---|
| [37] |
psal-li jest o též kterým z stavu rytieřského, než pan písař najvyšší psal mi, že jemu
|
|---|
| [38] |
psáno není, dotazuje se mne, poněvadž správu má, že mně o to psáno jest, co v tom
|
|---|
| [39] |
před sebú mám, i ještě jsem jemu nedal odpověděti, než brzo dáti chci.
|
|---|
