[1] |
544 D. XIII. Registra soudu komorního
|
---|
[2] |
něnie smlouvy v tom, kdež on Wolf dal za sirotky někdy Sezemy Prostiborského
|
---|
[3] |
penieze své tisíce kop XX kop a XX grošuov míšenských etc., tak jakož puohon šíře
|
---|
[4] |
svědčí. A na to ukázal jest smlouvu dostatečnú, kteréžto smlouvě on pan Jetřich
|
---|
[5] |
neodpíral, pravé, Ze jí dosti učiniti chce. Tu JMt pán, pan Vylém z Pernšteina na
|
---|
[6] |
Helfenšteině etc., najvyšší hofmistr královstvie Českého, se pány a vladykami, krále
|
---|
[7] |
JMti raddami, takto o tom vypověděli a nalezli: aby on pan Jetřich z Gutšteina
|
---|
[8] |
jemu Wolfovi z Újezdce na tu summu jistotu dostatečnů učinil, kterúž jest za též
|
---|
[9] |
sirotky dal, a to ve dvú nedělech pořád zběhlých. Dal památné. Stalo se ve čtvrtek
|
---|
[10] |
před svatým Filipem a Jakubem.
|
---|
[11] |
|
---|
[12] |
|
---|
[13] |
Mezi Vilémem Zubem z Landšteina spolu s Vilémem Vrbíkem z Tismic a poručníky sirotkův
|
---|
[14] |
Jana z Tedražic o rukojemstvie za věno. 1501, 29. dubna.
|
---|
[15] |
Vylém Zub z Landšteina a Vylém Vrbík z Tismic pohnali Václava Hyndráka
|
---|
[16] |
z Habrova, miestopísaře královstvie Českého, a Petra Markolta, měštěnína z Sušice,
|
---|
[17] |
spoluporučníkuov sirotkuov a dětí někdy Jana z Tedražic. Vinili je z summy z puol-
|
---|
[18] |
třetího sta kop grošuov českých z svých dieluov, což na ně přísluší a přijde, za
|
---|
[19] |
rukojemstvie daných, tu kdež sú byli slíbili za věno za jmenovaného Jana z Tedražic
|
---|
[20] |
vedle jiných pánuov a dobrých lidí, a již se umluvili se pani Annd, téhož Jana man-
|
---|
[21] |
Zelká, a své diely dali. Zapsán puohon léta MDI? v pondélí po zvěstování panně
|
---|
[22] |
|
---|
[23] |
V té při mezi panem Vylémem Zubem z Landšteina a Vylémem Vrbíkem
|
---|
[24] |
z Tismic puovody s jedné, a mezi Václavem Hyndrákem z Habrova etc. a Petrem
|
---|
[25] |
Markoltem z Sušice pohnanými s strany druhé. Kdež týž Vylém Zub a Vylém Vrbík
|
---|
[26] |
vinili je pohnané, že by oni byli poručníci a držitelé statku nókdy Jana Mutrplosa
|
---|
[27] |
z Tedražic, a oni že sú byli za téhož Jana manželce jeho Anně za věno rukojmie
|
---|
[28] |
vedle jiných dobrých lidí za puol třetieho sta kop grošuov českých, a že jich to-
|
---|
[29] |
vařiši, kteříž sú s nimi rukojmie byli, jsúc právem připraveni, o tom v kaple při přísaze
|
---|
[30] |
se k rukojemstvie seznali, a podle toho jim nalezeno, aby oni podle seznání svého jí
|
---|
[31] |
Anně věno své diely dali. A oni puovodové že sú se potom také s ní smluvili a na-
|
---|
[32] |
depsané Anně své diely dali. Proti tomu oni poruéníci pohnanych odpirajice pravili,
|
---|
[33] |
Ze sú oni to svévolně ztratili; ku právu nestojíce, a že jim nejsú oni toho povinni
|
---|
[34] |
zase navrśtiti. A na to ukázali nález rozsudku od soudu zemského, kterýž jest se
|
---|
[35] |
stal mezi Jiříkem z Kopydlna s jedné, a Jermíkem z Lomu s strany druhé, kdež
|
---|
[36] |
ten nález zjevně ukazuje, že jest Kopydlanský nestáním ztratil, a jeho tovaryš, který
|
---|
[37] |
s ním byl v rukojemstvie, stoje před právem, tomu se rukojemstvie obránil. Tu JMt
|
---|
[38] |
pán, pan Vylém z Pernšteina na Helfenšteině etc., najvyšší hofmistr královstvie Če-
|
---|