544 D. XIII. Registra soudu komorního
něnie smlouvy v tom, kdež on Wolf dal za sirotky někdy Sezemy Prostiborského
penieze své tisíce kop XX kop a XX grošuov míšenských etc., tak jakož puohon šíře
svědčí. A na to ukázal jest smlouvu dostatečnú, kteréžto smlouvě on pan Jetřich
neodpíral, pravé, Ze jí dosti učiniti chce. Tu JMt pán, pan Vylém z Pernšteina na
Helfenšteině etc., najvyšší hofmistr královstvie Českého, se pány a vladykami, krále
JMti raddami, takto o tom vypověděli a nalezli: aby on pan Jetřich z Gutšteina
jemu Wolfovi z Újezdce na tu summu jistotu dostatečnů učinil, kterúž jest za též
sirotky dal, a to ve dvú nedělech pořád zběhlých. Dal památné. Stalo se ve čtvrtek
před svatým Filipem a Jakubem.
В. III. 1. 274. a.
1048.
Mezi Vilémem Zubem z Landšteina spolu s Vilémem Vrbíkem z Tismic a poručníky sirotkův
Jana z Tedražic o rukojemstvie za věno. 1501, 29. dubna.
Vylém Zub z Landšteina a Vylém Vrbík z Tismic pohnali Václava Hyndráka
z Habrova, miestopísaře královstvie Českého, a Petra Markolta, měštěnína z Sušice,
spoluporučníkuov sirotkuov a dětí někdy Jana z Tedražic. Vinili je z summy z puol-
třetího sta kop grošuov českých z svých dieluov, což na ně přísluší a přijde, za
rukojemstvie daných, tu kdež sú byli slíbili za věno za jmenovaného Jana z Tedražic
vedle jiných pánuov a dobrých lidí, a již se umluvili se pani Annd, téhož Jana man-
Zelká, a své diely dali. Zapsán puohon léta MDI? v pondélí po zvěstování panně
Mariji [29. brezna]. i
V té při mezi panem Vylémem Zubem z Landšteina a Vylémem Vrbíkem
z Tismic puovody s jedné, a mezi Václavem Hyndrákem z Habrova etc. a Petrem
Markoltem z Sušice pohnanými s strany druhé. Kdež týž Vylém Zub a Vylém Vrbík
vinili je pohnané, že by oni byli poručníci a držitelé statku nókdy Jana Mutrplosa
z Tedražic, a oni že sú byli za téhož Jana manželce jeho Anně za věno rukojmie
vedle jiných dobrých lidí za puol třetieho sta kop grošuov českých, a že jich to-
vařiši, kteříž sú s nimi rukojmie byli, jsúc právem připraveni, o tom v kaple při přísaze
se k rukojemstvie seznali, a podle toho jim nalezeno, aby oni podle seznání svého jí
Anně věno své diely dali. A oni puovodové že sú se potom také s ní smluvili a na-
depsané Anně své diely dali. Proti tomu oni poruéníci pohnanych odpirajice pravili,
Ze sú oni to svévolně ztratili; ku právu nestojíce, a že jim nejsú oni toho povinni
zase navrśtiti. A na to ukázali nález rozsudku od soudu zemského, kterýž jest se
stal mezi Jiříkem z Kopydlna s jedné, a Jermíkem z Lomu s strany druhé, kdež
ten nález zjevně ukazuje, že jest Kopydlanský nestáním ztratil, a jeho tovaryš, který
s ním byl v rukojemstvie, stoje před právem, tomu se rukojemstvie obránil. Tu JMt
pán, pan Vylém z Pernšteina na Helfenšteině etc., najvyšší hofmistr královstvie Če-
