[1] |
|
---|
[2] |
najvyššího komorníka královstvie Českého, a nebožtíka pana Beneše z Waytmille oc.
|
---|
[3] |
prosila, aby jie spolek s sirotkem Vylémem z Veletic na králi JMti vyprosili a zjed-
|
---|
[4] |
nali, a Dorotha aby tomu spolku nepřekážela, že jí chce ona (umřel-li by ten sirotek)
|
---|
[5] |
statek ten a dětem jejiem po své smrti dáti; i poněvadž jest to ona Dorotha dosta-
|
---|
[6] |
tečně provedla, že ten sirotek umřel, a ona Anna jie to řekla, kdyby ten sirotek
|
---|
[7] |
umřel, že jie a dětem jejiem chce ten statek po své smrti dáti; a ona Anna toho
|
---|
[8] |
neodvedla, by jí toliko fekla zapsati a nedati: i z té příčiny ona Anna jest povi-
|
---|
[9] |
novata jie Dorotě ve dvú nedělech pořád zběhlých ujistiti podle toho přirčenie, aby
|
---|
[10] |
ona k tomu statku Nebovidóm po jejie smrti vedle přirčenie přijíti mohla i s dětmi
|
---|
[11] |
svými, poněvadž jest jie Anně ona Dorotha na to piirtenie v tom spolku nepře-
|
---|
[12] |
kážela, jsúci podle krve příbuznější k tomu statku, nežli ona Anna. Stalo se
|
---|
[13] |
v středu před svatů AlZbétü.
|
---|
[14] |
|
---|
[15] |
997.
|
---|
[16] |
Mezi Janem Śnoblem z Varův a konšely města Tachova o přiřčení. 1500, 18. listopadu.
|
---|
[17] |
Jan Šnobel z Varuov pohnal purgmistra a konšeluov města Tachova. Vinil je
|
---|
[18] |
ze sta, ze XL a z VIII a puol zlatého rýnského, kterýchžto jemu na Václavovi Šlotréři,
|
---|
[19] |
na manželce i na synu jeho dopomoci řekli, k tomu také ortel vyšší Pražský, kterýž
|
---|
[20] |
mezi týmž Šnoblem a nadepsaným Šlotréřem učiněn, a list, kterýž pan z Rozmberka
|
---|
[21] |
v ty časy jakožto hejtman královstvie Českého jim psal, aby položili před pány
|
---|
[22] |
JMtí v soudu komorním. Vložen puohon ve čtvrtek před svatým Benediktem
|
---|
[23] |
|
---|
[24] |
V té při, kdež Jan Šnobl z Varuov pohnal purgmistra a konšeluov města,
|
---|
[25] |
Thachova, viné je ze sta, ze XLti a z puoldeváta zlatého rfnského, kteréž jemu
|
---|
[26] |
přiřkli dopomoci na Václavovi Ślotrófi, na manżelce i na synu jeho sc., tak jakož
|
---|
[27] |
puohon šíře svědčí. Proti tomu oni pohnaní odpírajíce pravili, Ze jemu tiem nic
|
---|
[28] |
vinni nejsú aniž sú mu vo ty zlaté co pfifikali, żśdajice, aby to na né provedl,
|
---|
[29] |
z čehož jim vinu dává. Pán JMt, pan Vylém z Pernšteina na Helfenšteině sc., naj-
|
---|
[30] |
vyšší hofmistr království Českého, se pány a vladykami, krále JMti raddami, pová-
|
---|
[31] |
živše puohonu, žaloby i odporu, takto o tom vypověděli: Poněvadž on Šnobl je
|
---|
[32] |
Tachovské pohnané vinil ze rčení zlatých nadepsaných, a toho nikterakž neprovedl,
|
---|
[33] |
by mu co pfifkli, coZ se téch zlatých dotýče, práva na ně dopomoci, z té pří-
|
---|
[34] |
činy JMt dávají jim Tachovským za právo. Než chce-li on Šnobl k tomu dluhu
|
---|
[35] |
právo mieti, právo mu se nezavírá. Stalo se v středu před svatú Alžbětú.
|
---|
[36] |
R IL 1. 124. a.
|
---|