[1] |
|
---|
[2] |
|
---|
[3] |
304.
|
---|
[4] |
Jan starší z Hradce uděluje privilegium svému dílu města Řečice Kardašovy.
|
---|
[5] |
B. m., 14. února 1407. Kopie v malém urbáři z r. 1654, list 471.
|
---|
[6] |
Já Jan starší z Hradce, seděním na Velharticích, i moji erbové i dědici věčně
|
---|
[7] |
budoucí, známo činím tímto listem všem nynějším i budoucím, že naši věrní milí
|
---|
[8] |
měšťané v Řečici v ten čas na mě vznesli jsou, kterak jmenované město naše mnohem
|
---|
[9] |
lepší bylo by, kdyžto by od nás v právích dole psaných bylo zachováno. I proto
|
---|
[10] |
abychom my je dobrovolněji při tom ostavili a v těch právích milostivě zachovali,
|
---|
[11] |
dali jsou nám čtyřidceti kop gr. stříbrných pražských dobrých, aby tím město naše
|
---|
[12] |
na naší straně lepší bylo a rozmáhalo se na lidech i na zboží, a člověk všeliký na
|
---|
[13] |
naší straně města toho aby se raději přidržel, tehdy jsme jim i jich dědicům věčně
|
---|
[14] |
budoucím dali s dobrým rozmyslem a radou našich přátel,
|
---|
[15] |
nejprve aby ourok městský, kterýžto ourok dávají dvakrát z svých domů
|
---|
[16] |
a dědin podle obyčeje a práva starého, od nás neporušený ostal, ale v tom milo-
|
---|
[17] |
stivě byl zachován věčně, v kterýchžto právích obyčejných jiným lidem své dědiny
|
---|
[18] |
|
---|
[19] |
Také jim za právo dáváme, aby každý člověk mohl své zboží dáti a odkázati
|
---|
[20] |
komuž chce, buď zdráv nebo nemocen, doma neb jinde, buďto svrchní zboží, neb na
|
---|
[21] |
dědinách. Také ačby který člověk bez rozkázání zšel, aby dědictví spadlo na přítele
|
---|
[22] |
nejbližšího, však aby takový člověk viny do sebe neměl, pro nižto by měl trpěti
|
---|
[23] |
hrdlem. A může každý, kdy chce, z naší strany bráti se s svým jměním beze vší
|
---|
[24] |
překážky, kam chce. Také chceme, kdyby který člověk odběhl pro vinu, jakž by se
|
---|
[25] |
to koliv přihodilo, aby zboží jeho všeckno třinácte nedělí neroztržené, ale v cele
|
---|
[26] |
ostalo, opatřeno a popsáno bylo, a zda by ten odběhlý v tom čase k milosti naší
|
---|
[27] |
přišel, prosbami neb úmluvami podobnými svou věc zjednaje; pakli by v tom času
|
---|
[28] |
milosti nehledal a nenalezl, tehdy všeckna zboží jeho na nás spadnouti mají jakožto
|
---|
[29] |
na pány a dědice pravé beze všech soudův a práv všelikých.
|
---|
[30] |
V těch právech ustanovených jmenovaných mají seděti a ostati na straně
|
---|
[31] |
města našeho v Řečici bydlící erbové jich i dědici věčně budoucí, jich všecka zboží
|
---|
[32] |
i dědiny, buďto v městě neb před městem kdež koli leží, buďto v něm křesťané neb
|
---|
[33] |
židé, buď novo neb staro, neb ješto potom staveno bude i ješto nyní ustaveno jest
|
---|
[34] |
na naší straně. Také chceme, aby již z jmenovaných zboží a dědin berně spolu tr-
|
---|
[35] |
pěli všickni, kdož je mají, buďto křesťané neb židé, v též míře, jakžto králova jiná
|
---|
[36] |
města podle jmění dávajíc, a nic podle ouroku, bud to berně králova, neb pomoci
|
---|
[37] |
k vdávání panských dětí, neb jakýchž koliv jiných pomocí.
|
---|