EN | ES |

Facsimile Lines

801


< Page >

[1]
496 C. XVII. Listiny Jindřicho-Hradecké

[2]
A protož ještě tím zavírám a pravím: jistě, milostivý králi, veliký čas míti
[3]
ráčíte k takovým věcem přikročiti a to všecko, jakž (se svrchu píše) sem svrchu do-
[4]
tekl, v tomto království, pokadž VMti najvejše a najlépe možné bude, spravedlivě
[5]
a brzo naříditi, příjezdem svým do tohoto království nemeškajíce, abyšte VKMt peču-
[6]
jíce o opatření království Uherského, kteréž na větším díle z dopuštění Božího snad
[7]
již VMKské zkaženo jest, v tomto království k nenabyté škodě a těžkosti i ku pádu
[8]
nepřišli. Nebo, milostivý králi, jisti tím račte býti, budete-li jedné sám ráčiti k tomu
[9]
poctivému dobrému i užitečnému na potřebu VKMti toho království skutečně přikrá-
[10]
četi, že najdete VKMt ty, kteříž upřímně, zdravě a věrně VMKské radíce, (a bohdá
[11]
jich ještě dosti), toho všeho skutečně podle těch rad svých VKMti budou dopomáhati
[12]
a s pomocí pána Boha všemohoucího dopomohou. Ješto, když bohdá VMKská takové
[13]
věci předkem sobě všecky gruntovně ráčíte zříditi a k dobrému VKMti na místě po-
[14]
stavíte, shledati bohdá ráčíte, že VKMt i ke všem jiným věcem a potřebám VKMti
[15]
jináče lidi v tomto království k sobě nachýlené míti a nalézati ráčíte, nerci k obraně
[16]
proti nepříteli křesťanskému, ale ke všemu jinému, v čemž koli VKMti vinni jsou
[17]
a budou, nébrž i nad povinnost, kdyží jedné těmi nebude scházeti, na kterýchž bude
[18]
předkem a najvíce náležeti.

[19]
A poněvadž, milostivý králi, již sem a snad v něčem neužitečně příliš
[20]
VKMt zaneprázdnil, vzdy ještě V'Mti prosím, račte od upřímného, věrného, poddaného
[21]
milostivě vážiti, a duověrně přijmouc, což k dobrému VMKské slouží, v tom se ne-
[22]
lenovati; jakož o tom nepochybuji, že to všecko duověrně přijmouc, ne pro jiné,
[23]
než aby se v tom ve všem, kdyby se to ne v čas provésti mohlo, větší zmatkové
[24]
VMKské nestali. Pakli v tom ve všem poznám VMti váhání a jaké zanedbání,
[25]
(jakož víry nejsem), tehdy se VKMti, jako pánu svému milostivému, opovídám,
[26]
všecku svou povinnost a zdání i nad povinnost vyplnění, žet bych již УМЫ dále
[27]
takovými ani podobnými věcmi nechtěl zaneprazdňovati, než již také, nerad, hoto-
[28]
vému se podle jiných dívati a sám sebe, pokudž by mi nejpoctivčjší slúžiti mohlo,
[29]
podle jiných také opatrovati; a v tom abyšte VKMti již pak komu jinému co přičítati
[30]
anebo vinu dávati slušně měli a spravedlivě mohli, leč samé osobě VMti, toho u sebe
[31]
nenalézám ; avšak tomu nijakž místa u sebe nedávajíc, abyšte VKMt dobrého VMti,
[32]
též i našeho dobrého, kteříž se VMti upřímně přidržíme, zoumysla již zanedbávati
[33]
ráčili, VMKské sebe předkem a potom i jiné všecky věrné poddané jako pánu našemu
[34]
dčdičnému a milostivému poroučím.

[35]
Sněm český držaný o sv. Františku čili 4. října 1529 svolil hotovost válečnou na to, aby mar-
[36]
krabství Moravské opuštěno nebylo a Vídeň aby retována byla (Sněmy české I. 309). Přítomný spis žehrá na
[37]
tuto klausuli, pravě o , že se stala na sněmě nyní minulém. Nejbližší potom sněm v Čechách byl 13. pro-
[38]
since 1529. Püvodce tohoto T touží také na nedodávání dopisů, které král po odtažení Turků od Vídně,

[39]
to jest po 15. říjnu 1529, do Čech posílal. Dle toho všeho přítomná rada králi Ferdinandovi byla koncipována
[40]
asi v listopadě 1529. Red.


Text viewFacsimile