| [1] |
|
|---|
| [2] |
ravy svědčící [viz výše čís. 280 a 281], na kteróż bych všecken a všelijakej statek svuoj
|
|---|
| [3] |
movitej, nemovitej, dědičnej, manskej anebo zápisnej, kterejž koli buď v Čechách anebo
|
|---|
| [4] |
v margrabství Moravském mám, zřéditi, dáti a poručiti mohl a moc jměl, komuž
|
|---|
| [5] |
by mi se koli a kdy koli zdálo a líbilo, též také abych poručníky statku svého
|
|---|
| [6] |
i dětí svých zdělati mohl, kteříž by mi se koli užiteční zdáli a viděli sc, tak jakž
|
|---|
| [7] |
to všecko tíž listové JKMti mocni v sobě šíře ukazují a zavírají. Protož já svrchu-
|
|---|
| [8] |
psaný Adam, jsúc zdráv, dobrovolně a z své svobodné a dobře uvážené vuole
|
|---|
| [9] |
i s dobrejm rozmyslem, na též svrchudotčené listy mocné královské oba dva, tímto
|
|---|
| [10] |
listem a kšaftem svým najprve mocné otcovské poručníky dětí svých milých obojího
|
|---|
| [11] |
pohlaví, při tom i všeho a všelijakého statku svého dědičného, manského, zápisného,
|
|---|
| [12] |
movitého i nemovitého, kterýmiž by koli jmény jmenován býti mohl, činím, řídím
|
|---|
| [13] |
a ustanovuji tyto: Předkem urozenou paní paní Annu z Rožmitála a s Blatné, ženu
|
|---|
| [14] |
mou nejmilejší; urozené pány, pana Zdeňka Lva z Rožmitála a s Blatné, najvyššího
|
|---|
| [15] |
purgkrabí Pražského a toho času krále JMti v království Českém hejtmana, pana
|
|---|
| [16] |
Petra z Rozmberka a na Krumlově, pana Wolfa staršího z Krajku a na Lantsteině,
|
|---|
| [17] |
jakožto pány a přátely své zvláště milé, všecky spolu nerozdielně, avšak jestliže by
|
|---|
| [18] |
dodtad všichni živi zuostali; pakli by kdo z nich smrtí sešel, tehdy živi pozuostalí;
|
|---|
| [19] |
o tom nepochybujíc, ale jim toho všechněm zouplna a docela duověříc, že pro přá-
|
|---|
| [20] |
telství mé upřímné, v kterémž s nimi jsem, i pro tuto mou k nim v tom dokonalou
|
|---|
| [21] |
duovérnost, k sobě po smrti mé to přijmou, a v statky mé všecky se uvážíce, tak
|
|---|
| [22] |
je řéditi a spravovati dodtad budou, jakž ode mne tímto listem a kšaftem mejm
|
|---|
| [23] |
níže vyměřené nejdou [sic], kdo by kdy v čem a pokad čeho z statkuov mejch
|
|---|
| [24] |
anebo v statku mém užiti měl anebo měli, a to takto:
|
|---|
| [25] |
Předkem všecken a všelijaký statek svuoj dědičnej, manskej anebo zápisnej,
|
|---|
| [26] |
movitej i nemovitej, kterejž koli a na jakejch koli nápadích anebo spravedlnostech
|
|---|
| [27] |
mám, v Čechách i v Moravě, ten všecken mocně po smrti své dávám a poroučím
|
|---|
| [28] |
dětem a dědicóm svým milým, kteréž mi pán Buoh dáti ráčil anebo ještě dáti ráčí,
|
|---|
| [29] |
obojího pohlaví, avšak takto a na tento spuosob: Když by koli dcery mé, kteréž mám
|
|---|
| [30] |
anebo ještě bohdá míti budu, k letóm dospělým přišly a s volí a raddou společní
|
|---|
| [31] |
a jednostajnou všech svrchupsaných pánuov poručníkuov ode mne v tomto zřízení mém
|
|---|
| [32] |
ustanovenejch vdáti se měly, aby z tajchž statkův mejch ze všech, kteréž v Čechách
|
|---|
| [33] |
i v Moravě mám, jedné každé obzvláštně věna jich po dvou tisící kopäch groších
|
|---|
| [34] |
českých vydati jim povinni byli, a při tom každé vejpravy za tisíc kop grošuov českých,
|
|---|
| [35] |
a to kromě toho, jestliže by jim od jiných přátel co odkázáno anebo dáno bylo.
|
|---|
| [36] |
Ostatek pak všecko bez vejminky při syních a dědicích mejch aby zuostalo. Pakli by
|
|---|
| [37] |
ony dcery mé syny a dědice mé všecky přetrvaly, tehdy ti statkové všichni i všelijaké
|
|---|
| [38] |
spravedlnosti mé, jakž nahoře psáno stojí, na dcery pozuostalé mé připadnouti mají
|
|---|
| [39] |
na rovnej díl.
|
|---|
