[1] |
478 C. XVII. Listiny Jindřicho-Hradecké
|
---|
[2] |
berka dobré paměti a na nejvyšším panu puorgkrabí, a poněvadž jeden pán a ubrman
|
---|
[3] |
z tohoto světa zšel, že sou se svoliti měli o jiného sc. Tu VMt dobie rozuměti
|
---|
[4] |
ráčíte, poněvadž mezi paní a panem Janem z Šternberka mnohé ruoznice i nesnáze
|
---|
[5] |
těch časů byly sou, i kteraký by tehdy snesení o to býti mohlo; ale když jest k tomu
|
---|
[6] |
přišlo, že pan Jan tuto k tomu napomíná, jistě já na místě paní sestry své rád sem
|
---|
[7] |
tomu, a hned jmenuji pána a přítele nejvyššieho pana hejtmana, a pána za to prosím,
|
---|
[8] |
že to k sobě přijíti ráčí vedle nejvyššieho pana puorgkrabi, jedné zdá-li se panu
|
---|
[9] |
Janovi z Šternberka, ať za též pána žádá.
|
---|
[10] |
Vročení zakládá se na témž, jako u čísla předešlého.
|
---|
[11] |
299.
|
---|
[12] |
Bratří Jan, Jošt a Petr z Rosenberka učinili s Adamem z Hradce úmluvu, že po vymření
|
---|
[13] |
jednoho rodu druhý po něm statky (Třeboňský, Hradecký) děditi má.
|
---|
[14] |
Na Třeboni, 9. ledna 1528. Opis pap. Fam. Neuhaus.
|
---|
[15] |
My Jan, Jošt, Petr bratří vlastní z Rozmberka z strany jedné, Adam z Hradce
|
---|
[16] |
oc, nejvyšší kanclíř království Českého, z strany druhé, pilně o tom přemejšlejíce,
|
---|
[17] |
co v sobě upřímé a věrné přátelství upřímých přátel proti přátelům zachování a v tom
|
---|
[18] |
trvání zavírá, a jakej i užitek ve mnohém dobrém přináší, zdravě sobě to rozvažujíce,
|
---|
[19] |
z obú stran v tom sobë nâchylni jsúce, jedno po předcích našich, kteří jsou též také
|
---|
[20] |
upřímě a přátelsky jeden rod proti druhému v přátelství se chovali; druhé pro přá-
|
---|
[21] |
telství krví spojené, v kteréžto z vůle pána Boha všemohoucího z rodu nás svrchu-
|
---|
[22] |
psaných bratří z Rozmberka neboštík vlasní' bratr náš dobré paměti pan Jindřich
|
---|
[23] |
z Rozmberka spojil se jest byl a sSel v svatf manZelstvie s paní Annú z Hradce,
|
---|
[24] |
vlasní sestrou rodu svrchupsaného pana Adama z Hradce oc; třetí pro blízkost našeho
|
---|
[25] |
společného sousedství statkův, jedněch druhým příležitosti a tak dobrého křesťanského
|
---|
[26] |
přátelství; v tom sme se dobrovolně snesli, za poctivé, slušné i také potřebné z obú
|
---|
[27] |
stran uznali, abychme sobě takové upřímé a věrné přátelství, též upřímě a dokonale
|
---|
[28] |
předkem sami mezi sebú to sobě stvrdíce, v též i tolikéž i dědice rodův našich za-
|
---|
[29] |
vázali. Protož tímto listem a s touto naší z obú stran dobře váženou svobodnou
|
---|
[30] |
vůlí jedna svrchupsaná strana druhé jednomyslně a dokonale zavazujem, a vysoce
|
---|
[31] |
vypisujíc slibujem k sobě upřímé, věrné i stálé přátelství zachovati, v něm nepohnu-
|
---|
[32] |
tedlně do smrtí našich trvati, v ničemž proti každému, což by koli kdy která strana
|
---|
[33] |
proti komu co předsevzala a s kejmž koli kdy co činiti jměla, však tak, což by před
|
---|
[34] |
se vzala dobře, to s poctivostí učiniti mohúc, do hrdel i statků svejch všelijak beze
|
---|
[35] |
všech fortelů, výmluv, zástěr i obmyslů se neopouštěli, a to nyní i časy budúcí věčně,
|
---|
[36] |
ve všecko též a tolikéž i dědice své beze všeho porušení a umenšení, jak se tuto
|
---|
[37] |
píše, zavazujíce, a to beze všeho všelijakýho zněnění, ve všech punctích a klausulích
|
---|