[1] |
476 C. XVII. Listiny Jindřicho-Hradecké
|
---|
[2] |
Ale sa s pánem v dobrém přátelství, a nechtěje jemu zlé mysli činiti, a také chtěje
|
---|
[3] |
mu rád všeliké přátelství okázati, k tomu sem se podvolil, že chci pánu do té summy
|
---|
[4] |
své peníze dáti, což jest té berně bylo, však na ten spuosob, jestliže by ten podíl
|
---|
[5] |
pánu předse nešel, a já byl-li bych od kraje aneb od krajan napomenut, a že bych
|
---|
[6] |
tu berni měl jinam vydati, tehdy jest mně měl nebožtík pan kanclíř zase hned jiný
|
---|
[7] |
své peníze položiti a dáti. Pakliby ten podíl tak předse šel, tehdy sem sobě z té
|
---|
[8] |
berně měl zase vzíti aneb vyraziti. Kdež sem já na to spolu naše zuostání jemu ne-
|
---|
[9] |
božtíkovi panu kanclíři tu summu dal a vyplnil, i ještě některou kopu více, než jest
|
---|
[10] |
té berně u mne bylo, čehož i podnes odkud dovzeti zase nemám, poněvadž jest
|
---|
[11] |
v tom on z světa sešel. I tu již ráčíte VMt znáti, sem-li já co panu Janovi v tom
|
---|
[12] |
křív, dav jemu nebožtíkovi své peníze a ještě zouplna tolik nemaje za sebou, abych
|
---|
[13] |
pak naď to panu Janovi podruhé dávati mél, nejsa nic povinen. Protož VMt prosím,
|
---|
[14] |
jestli možné, že to tak opatřiti ráčíte, ať mne pan Jan o to s pokojem nechá; neb
|
---|
[15] |
i to VMt znáti račte, což tuto VMti oznamuji, že to všecko dostatečně provésti mohu.
|
---|
[16] |
Druhé, kdež mne viní pan Jan, že sem zatykače přijíti nechtěl, věda, že jest
|
---|
[17] |
zatykač, a že to provésti chce sc. I k tomu před VMtí já takto pravím a toho žádám,
|
---|
[18] |
ať to pravé učiní, že sem já věděl, aby to zatykač byl. Ále proto já o tom o všem
|
---|
[19] |
gruntovní a jistou zprávu VMti tuto dávám, což provésti, ač by toho potřeba byla,
|
---|
[20] |
dostatečně mnoho dobrými lidmi mohu, že jest se o tom zatykače [sic] tak stalo: Toho
|
---|
[21] |
času, když nebožtík pan Jindřich z Rozmbergka byl s ženou svou a sestrou mou
|
---|
[22] |
ke mně přijel, a já byl v domě u paní mateře mé, i tu jest mi povědomo, že sou
|
---|
[23] |
ke mně přijeli dva od pana Jana z Šternbergka, a že by se mnou rádi mluvili; i tu
|
---|
[24] |
sem já, vzav některý pány a dobrý lidi k sobě, sšel k nim do domu a ptal sem se
|
---|
[25] |
jich, co by chtěli. Tehdy oni ke mně tak mluvili: „Pane milej, teď sme k VMti
|
---|
[26] |
posláni od pána našeho pana Jana z Šternbergka s tímto listem, prosíme že jej sobě
|
---|
[27] |
dáte přečísti.“ I tu sem já k nim zase řekl: „Však ví pán váš, jak sem já s ním
|
---|
[28] |
na ten čas, a že od něho žádných listů ani cedulí nepřijímám, a také toho úmyslu
|
---|
[29] |
nejsem, abych tento přijal.“ A tak sou oni ode mne hned pryč šli, nic více ke mně
|
---|
[30] |
nemluvivée. Kdeż VMt z této jisté zprávy znáti ráčíte, že tu zhola panu Janovi
|
---|
[31] |
z Šternbergka nic vinen nejsem.
|
---|
[32] |
Třetí, kdež mne pan Jan z Šternbergka z toho viní, že by majtní moji Vzali
|
---|
[33] |
clo z toho, kdež jemu víno vezli sc. I k tomu já toto pravím, že sem se na ouře-
|
---|
[34] |
dnících svých ptal, jak by se toto zběhlo. Tu sou mi oznámili, že sou z páně Janova
|
---|
[35] |
statku z vína žádného cla nevzali, než že sou se formanů optali, z nájmu-li a z peněz
|
---|
[36] |
to víno vezou, a oni že sou pověděli, že z nájmu; a proto sou oni rozkázali těm
|
---|
[37] |
formanóm dáti z jich statků, s koní spravedlivé clo.
|
---|
[38] |
Jan ze Šternberka, v tomto listě jako živý uvozovaný, zemřel 9. září 1528. Bratr jeho kancléř slove
|
---|
[39] |
nebožtíkem; jest to Ladislav ze Šternberka, zemřelý 18. listopadu 1521. Zmínka jest též o Jindřichovi z Rožm-
|
---|
[40] |
berka jako nebožtíkovi; ten skonal 18. srpna 1526. Pochází teda tento list z let 1526—1528. Red.
|
---|