| [1] |
|
|---|
| [2] |
Však proto v stavu panském což uměti budu, tyf spofddim rád a po panu Arno-
|
|---|
| [3] |
štovi vám je pošli. Než nerozomím tomu, aby kdo po krajích vo to pracoval, aby
|
|---|
| [4] |
je spisovali; neZ napofdd slySeti, Ze se lidem líbí, kteříž jedně s sobky v zápisích
|
|---|
| [5] |
nejsou, a na sněmu obecném hned valem k nám přistoupí, leč by poznali našich
|
|---|
| [6] |
|
|---|
| [7] |
Artikul, kterýž ste mi poslali, jest páné tátüv. Hned jej znám jako své voko;
|
|---|
| [8] |
nebo netoliko v Cechách, ale i v Moravé rádi by páni sobkové nás u lidí zkazili
|
|---|
| [9] |
a našemu pánu zmatek učinili. I není div, neb se nechce kobyle s pastvy; ale musíť
|
|---|
| [10] |
s pastvy, však již sníh prší sc. A zdálo by mi se za dobré, abyšte ten artikul poslali
|
|---|
| [11] |
panu Mezeříčskému, aby jej paní naší i panu arcibiskupu vokázal, jak voni již před
|
|---|
| [12] |
|
|---|
| [13] |
Můj zvláště milý pane a příteli! Totof jsou u mne veliké věci vod Pražan:
|
|---|
| [14] |
napřed na psaní pána svého dědičného nic nedbají a jím se nezpravují, města JMti
|
|---|
| [15] |
sobě v podstať chtějí přivinúti a od jeho královské moci je odvésti. Učili je, aby
|
|---|
| [16] |
žádné město pánu svému obzvláštní odpovědi na JMti psaní a rozkázání nedávali.
|
|---|
| [17] |
Sousedy své pánu svému věrné vyhnali a vytiskli mocí, k žádnému s nimi slyšení
|
|---|
| [18] |
ani spravedlivému rozeznání přistúpiti nechtějí. Ouřad JKMti v ungeltě, kterýž JK Mt
|
|---|
| [19] |
Kozlovi dáti ráčil, Zíka mocí drží. Toť sou počátkové, ale dalekoť se vztahují; byť
|
|---|
| [20] |
pan arcibiskup na to bedlivě pohlédal, jinouť by tu věc, nežli víru křesťanskú uhlédal.
|
|---|
| [21] |
Pro pána Boha, ať jest to rozeznánie našim pánům p[fiprav]eno i ukśzśno, i panu
|
|---|
| [22] |
arcibiskupu, jistěť není žert. A sněmu ať nám JMt ni[kdy] v Praze neráčí pokládati
|
|---|
| [23] |
pro své dobré, více nežli pro jednu příčinu psśti se nehodí. Totoť pak máte sobkuov
|
|---|
| [24] |
grunt a najposlednější ji[ch] financ, že chtí, aby kněz Karel ustavně byl v Budíně
|
|---|
| [25] |
u dvora pánův našich JJMtí, a tu aby skrze něho, čí[?]koli chtíti budou, sobě vyje-
|
|---|
| [26] |
dnávali. I to pánům našim Jich Mtem voznamte v čas, i také cestu obmyslte, jak
|
|---|
| [27] |
by tomu překaženo býti mohlo; neboť to nebyl by žádný žert.
|
|---|
| [28] |
Což se mého nyní k vám příjezdu dotýče, víte, že tomu nyní žádná není
|
|---|
| [29] |
zvláštní potřeba; však tyto všecky věci psaními po jistých poslech mohou se zpraviti.
|
|---|
| [30] |
Však když by toho zvláštní potřeba byla, i jeti k vám bych neobmeškal; však víte,
|
|---|
| [31] |
dvadceti mil jest proto více, nežli jednoho dne projížďka. A nyní půl druhé neděle
|
|---|
| [32] |
před vánoci pojedu na Točník, a tam musím přes hody pobýti; neb mám své dluhy
|
|---|
| [33] |
nékteré zplatitij a i jinde se vydlužiti; a tak klín klínem vyrážím, byť mi jedině
|
|---|
| [34] |
tam voba nezůstala. Nebo na to se bezpečte, žeť mi nezbývá, neb sem nemálo dlužen.
|
|---|
| [35] |
A s tím všemohúcí pán Buoh dáti rač, abychom se spolu ve zdraví shledali, jestli
|
|---|
| [36] |
vuole jeho svatá. Datum na Dubě, tu středu před Sv. Vondřejem leta sc XXV.
|
|---|
| [37] |
Johannes abbas claustri scti Zenonis semper vester, manu propria.
|
|---|
| [38] |
Urozenému pánu panu Adamovi z Hradce, najvyššímu kancléři království Českého,
|
|---|
| [39] |
pánu a příteli mómu zvláště milému.
|
|---|
