z roku 1525. 473
Však proto v stavu panském což uměti budu, tyf spofddim rád a po panu Arno-
štovi vám je pošli. Než nerozomím tomu, aby kdo po krajích vo to pracoval, aby
je spisovali; neZ napofdd slySeti, Ze se lidem líbí, kteříž jedně s sobky v zápisích
nejsou, a na sněmu obecném hned valem k nám přistoupí, leč by poznali našich
pánuov nestálost.
Artikul, kterýž ste mi poslali, jest páné tátüv. Hned jej znám jako své voko;
nebo netoliko v Cechách, ale i v Moravé rádi by páni sobkové nás u lidí zkazili
a našemu pánu zmatek učinili. I není div, neb se nechce kobyle s pastvy; ale musíť
s pastvy, však již sníh prší sc. A zdálo by mi se za dobré, abyšte ten artikul poslali
panu Mezeříčskému, aby jej paní naší i panu arcibiskupu vokázal, jak voni již před
sakem z daleka kalí.
Můj zvláště milý pane a příteli! Totof jsou u mne veliké věci vod Pražan:
napřed na psaní pána svého dědičného nic nedbají a jím se nezpravují, města JMti
sobě v podstať chtějí přivinúti a od jeho královské moci je odvésti. Učili je, aby
žádné město pánu svému obzvláštní odpovědi na JMti psaní a rozkázání nedávali.
Sousedy své pánu svému věrné vyhnali a vytiskli mocí, k žádnému s nimi slyšení
ani spravedlivému rozeznání přistúpiti nechtějí. Ouřad JKMti v ungeltě, kterýž JK Mt
Kozlovi dáti ráčil, Zíka mocí drží. Toť sou počátkové, ale dalekoť se vztahují; byť
pan arcibiskup na to bedlivě pohlédal, jinouť by tu věc, nežli víru křesťanskú uhlédal.
Pro pána Boha, ať jest to rozeznánie našim pánům p[fiprav]eno i ukśzśno, i panu
arcibiskupu, jistěť není žert. A sněmu ať nám JMt ni[kdy] v Praze neráčí pokládati
pro své dobré, více nežli pro jednu příčinu psśti se nehodí. Totoť pak máte sobkuov
grunt a najposlednější ji[ch] financ, že chtí, aby kněz Karel ustavně byl v Budíně
u dvora pánův našich JJMtí, a tu aby skrze něho, čí[?]koli chtíti budou, sobě vyje-
dnávali. I to pánům našim Jich Mtem voznamte v čas, i také cestu obmyslte, jak
by tomu překaženo býti mohlo; neboť to nebyl by žádný žert.
Což se mého nyní k vám příjezdu dotýče, víte, že tomu nyní žádná není
zvláštní potřeba; však tyto všecky věci psaními po jistých poslech mohou se zpraviti.
Však když by toho zvláštní potřeba byla, i jeti k vám bych neobmeškal; však víte,
dvadceti mil jest proto více, nežli jednoho dne projížďka. A nyní půl druhé neděle
před vánoci pojedu na Točník, a tam musím přes hody pobýti; neb mám své dluhy
nékteré zplatitij a i jinde se vydlužiti; a tak klín klínem vyrážím, byť mi jedině
tam voba nezůstala. Nebo na to se bezpečte, žeť mi nezbývá, neb sem nemálo dlužen.
A s tím všemohúcí pán Buoh dáti rač, abychom se spolu ve zdraví shledali, jestli
vuole jeho svatá. Datum na Dubě, tu středu před Sv. Vondřejem leta sc XXV.
Johannes abbas claustri scti Zenonis semper vester, manu propria.
Urozenému pánu panu Adamovi z Hradce, najvyššímu kancléři království Českého,
pánu a příteli mómu zvláště milému.
