| [1] |
468 C. XVII. Listiny Jindřicho-Hradecké
|
|---|
| [2] |
naším potvrditi rá&ili, kterfzt ted posieláme. Protožť poroučieme prikazujíc, aby jej
|
|---|
| [3] |
pečetí naší zapečetil a jim jej vydal, znaje, že v tom jest jistá vuole a konečné roz-
|
|---|
| [4] |
kázání naše. Dán na Budíně v neděli, jenž slove Cantate, leta эс 25ho, královstvie
|
|---|
| [5] |
našich Uherského a Českého desátého. Ludovicus rex manu propria.
|
|---|
| [6] |
Urozenému Adamovi z Hradce, najvyššímu kancléři královstvie Českého, věrnému na-
|
|---|
| [7] |
|
|---|
| [8] |
Přitištěná pečeť královská odloupnuta.
|
|---|
| [9] |
292.
|
|---|
| [10] |
Král Ludvík žádá Zdeňka Lva z Rožmitála, aby věřil tomu, co s ním Adam z Hradce v zá-
|
|---|
| [11] |
ležitosti Jindřicha z Rosenberka jednati bude.
|
|---|
| [12] |
Na Budíně, 2. července 1525. Orig. pap. Historica.
|
|---|
| [13] |
Ludvík z božie milosti Uherský, Český král a margkrabie Moravskf oc. Uro-
|
|---|
| [14] |
zený věrný náš milý! Poručili jsme urozenému Adamovi z Hradce, najvyššímu kan-
|
|---|
| [15] |
cléři královstvie Českého, věrnému našemu milému, s tebou, co se urozeného Jin-
|
|---|
| [16] |
dřicha z Rozmberka, věrného našeho milého, a tebe také dotýče, mluviti a jednati.
|
|---|
| [17] |
Protož coż s tebou v této míře od nás mluviti a jednati bude, žádáme tebe porû-
|
|---|
| [18] |
čejíce, že jemu toho všeho věřiti budeš nic méně, než jako bychom my sami jsúc
|
|---|
| [19] |
přítomni oustně s tebou mluviti a jednati ráčili. Kdež o tobě nepochybujem, než že
|
|---|
| [20] |
se v tom povolně a hotově najíti dáš, znaje, že nám na tom věc vděčnú uděláš; a my
|
|---|
| [21] |
tobě to milostí naší a vším dobrým spomienati ráčieme. Dán na Budíně v sobotu
|
|---|
| [22] |
den Navštívení Panny Marie leta 9e XXV“, královstvie našich Uherského a Českého
|
|---|
| [23] |
devátého. Ludovicus rex manu propria.
|
|---|
| [24] |
A tergo: Urozenému Zdeňkovi Lvovi z Rožmitála a z Blatné, najvyššímu purgrabí
|
|---|
| [25] |
Pražskému, včrnému našemu milému.
|
|---|
| [26] |
Přitištěná královská pečeť jest odloupnuta.
|
|---|
| [27] |
293.
|
|---|
| [28] |
Pseudonym Jan z Wart., opat panenského kláštera v Dubě (nejspíš pan Jan z Wartenberka
|
|---|
| [29] |
na Dubě, dříve na Děvíně) píše žehravě panu Adamovi z Hradce o piklech strany Rožmitálské
|
|---|
| [30] |
a Paškovy, a co by proti nim činiti se mělo.
|
|---|
| [31] |
Na (Českém) Dube, 25. listopadu 1525. Orig. pap. Historica.
|
|---|
| [32] |
Službu svü vzkazuji, urozenf pane, pane a pfíteli müj zvlásté mily! Napřed
|
|---|
| [33] |
zdraví a při tom, což byšte sobě sami na všemohúcím pánu Bohu vinšovali anebo
|
|---|
| [34] |
požádali, toho bych vám všeho věrně rád přál. A což se našeho do Uher poselství
|
|---|
| [35] |
dotýče, pan Arnošt by již nemeškal, a mohl by zde zjednati i vůz komorní a voz-
|
|---|
| [36] |
níky, na kterémž by spolu jeli, i vůz špížní a koně, na kterémž by voba své potřeby
|
|---|
| [37] |
míti mohli, některé by také potřeby zde pan Arnošt zjednati chtěl, kteréž Vám teď
|
|---|
