| [1] |
456 C. XVII. Listiny Jind¥icho-Hradecké
|
|---|
| [2] |
kteří mluviti měli, Ze urozeny Adam z Hradce na Hradci, najvyšší kancléř krélovstvie
|
|---|
| [3] |
Českého, věrný náš milý, nějaký list pod pečetí naší bez vuole a rozkázánie našeho
|
|---|
| [4] |
vydal, a potom když se nás to doneslo a nám ten list přinešen, že jsme k němu
|
|---|
| [5] |
proto některá nemilostivá slova mluviti poručiti ráčili. I poněvadž taková slova
|
|---|
| [6] |
mnoho na sobě nesou a daleko se vztahují, nechtíce tomu, aby kto bez svého pro-
|
|---|
| [7] |
vinéní u lidí byl podezřín a v vošklivost uveden a na své poctivosti nebezpečenstvie
|
|---|
| [8] |
měl; protož s dobrým rozmyslem a naším jistým vědomím tiemto listem seznáváme
|
|---|
| [9] |
a v pravdě pravíme, že ktožkolivěk takové řeči neb k těm podobné, jakž nahoře-
|
|---|
| [10] |
psáno jest o témž Adamovi, smajšlel neb mluvil, že jemu na tom velkou křivdu
|
|---|
| [11] |
činí, nepravě neduovodně o něm mluví; neb se týž Adam ve všem vždy k nám
|
|---|
| [12] |
a v úřadu tom tak zachoval a zachovává, jako ctnému a šlechetnému pánu
|
|---|
| [13] |
a úředníku věrnému přísluší. I žádáme všech poddaných našich ze všech stavuov,
|
|---|
| [14] |
věrných milých, abyste takovým řečem křívým a neduovodnym nevéfili, nébrz vim
|
|---|
| [15] |
společně i obvlastně porúčieme, jestlibyste od kohožkolivěk to slyšeli, takové osoby
|
|---|
| [16] |
abyste nám oznámili a je za ty jměli, jakž na takové lidi, kteří neprávě a neduo-
|
|---|
| [17] |
vodné koho na jeho cti a dobré pověsti dotýkají, sluśi. Tomu na svědomie pečeť
|
|---|
| [18] |
naši královsků k listu tomuto rozkázali jsme přitisknúti. Dán v Prešpurce v středu
|
|---|
| [19] |
den svatých Fabiana a Šebestiána lóta MDXXIII', královstvie našich Uherského
|
|---|
| [20] |
a Českého vuosmého. Ludovicus Rex manu ppa.
|
|---|
| [21] |
Přitisknuta jest pečet královská.
|
|---|
| [22] |
274.
|
|---|
| [23] |
Král Ludvík činí s Adamem z Hradce smlouvu, že mu bude vydávati, kdykoli bude ve službě
|
|---|
| [24] |
jeho, plat na vychování 30 koní.
|
|---|
| [25] |
V Prešpurce, 26. ledna 1524. Orig. perg. 284.
|
|---|
| [26] |
My Ludvík z božie milosti Uherský, Český, Dalmatský, Charvátskf oc král,
|
|---|
| [27] |
markrabie Moravský, Lucemburské a Slezské knieže a Lužicský markrabie oc, ozna-
|
|---|
| [28] |
mujem tiemto listem všem, že prohlédajíce k mnohým, pilným, platným a nákladným
|
|---|
| [29] |
věrným službám urozeného Adama z Hradce, najvyššieho kancléře královstvie Českého,
|
|---|
| [30] |
věrného našeho milého, kterýmiž jest nám sloužil a slúžiti nepřestává; i chtíce v tom
|
|---|
| [31] |
jeho opatřiti, jakož slušné i spravedlivé jest, aby těch služeb škody žádné neměl,
|
|---|
| [32] |
s dobrým rozmyslem, s radú věrných našich milých, mocí královskú v Čechách
|
|---|
| [33] |
smluvili a uhodili jsme s ním o takovou službu jeho, a tiemto listem smlüväme
|
|---|
| [34] |
a smlóvu celi dobrovolnń a dokonali činíme, a to takovúto: že jemu od nás na
|
|---|
| [35] |
třiceti koní službu dávati a platiti máme každý rok, však na takový spuosob, když-
|
|---|
| [36] |
koli z domu svého ke dvoru našemu vyjede, že hned od toho dne výjizdu jeho na
|
|---|
| [37] |
těch třiceti koní má jemu Adamovi služba jít a počítati se, a to dotud, dokudžby
|
|---|
| [38] |
zase ode dvora našeho neodjel do domu k bytu svému. A k tomu jemu podlé oby-
|
|---|
