| [1] |
|
|---|
| [2] |
dali a o ty věci spolu rozmluvili; než oznámeno mi, ale neviem dokonale jest-li tak,
|
|---|
| [3] |
že by pan Zajiec někde poodjel, že snad do Budyně zase se ponavrátilo morní po-
|
|---|
| [4] |
větří. Byť bylo dobré povětří, jistě rád bych pro vás sám tu práci vážil a s tiem
|
|---|
| [5] |
panem hofmistrem se sjel, i s knížetem Jiřícem JMtí byl bych se rád shledal, ale
|
|---|
| [6] |
pro takové povětří nakažené, kteréž pán Buoh všemohúcí rač brzo zase v dobré
|
|---|
| [7] |
obrâtiti, nenf snadné v takovú jiezdu se, ač by nebylo daleko, dáti.
|
|---|
| [8] |
Jakož jste mi také psali, kde bych nyní byt svuoj mieti chtěl: i toho jsem
|
|---|
| [9] |
úmyslu, abych ve jmeno boží zde na Velharticích pobyl, dokudž jest dobré povětří.
|
|---|
| [10] |
А pán Buoh všemohúcí rač dáti, pane přieteli muoj milý, abychme se spolu šťastně
|
|---|
| [11] |
a ve zdraví shledali. Datum ut supra.
|
|---|
| [12] |
Urozenému pánu, panu Janovi staršímu z Wartmberka a na Ploskovicích, najvyššiemu
|
|---|
| [13] |
mincmejstru hor zlatých královstvie Českého, panu přieteli mému milému.
|
|---|
| [14] |
A dokudž jste, pane přieteli muoj milý, v Praze, a jestliže byšte mi co chtěli
|
|---|
| [15] |
psáti, tehdy mohli byšte to dáti Václavovi Trčkovi anebo Janovi Švábovi, služebníku
|
|---|
| [16] |
mému, nebo na tento čas častá k niem poselstvie aneb oni ke mně mievají.
|
|---|
| [17] |
865.
|
|---|
| [18] |
Žádá Jana z Rožmberka, aby Strakoničtí poddaného člověka jeho, kteréhož nějaká vdova
|
|---|
| [19] |
zlodějstvím nařkla, mimo právo neobtěžovali.
|
|---|
| [20] |
Na Velharticích 1581, 13. srpna. Opis souč. v arch. Třeboň, tern. nepag. sub rodina Rožmitál.
|
|---|
| [21] |
Službu svú vzkazuji, urozený pane, pane přieteli muoj milý. Byšte se dobře
|
|---|
| [22] |
měli a zdrávi byli, toho bych vám věrně přál. Račte věděti, když jsem na Velhar-
|
|---|
| [23] |
tice přijel, Ze jest na mne vzneseno, Ze by nějaká vdova Vdolková z Kozlova ob-
|
|---|
| [24] |
stavila v Strakoniciech Štěpána z Kolínce, člověka mého, viníci jeho z nějaké krá-
|
|---|
| [25] |
deže o nějaký měšec, ješto by v něm snad nějací penízi býti měli: ale on že
|
|---|
| [26] |
tomu odpierá, a kterýž jest měšec na právo položil, ješto jemu ona puojčila, že o jiném
|
|---|
| [27] |
jejím měšci nevie a to že, jakž sem zpraven, provozuje aneb provésti chce, a ona
|
|---|
| [28] |
že ničímž neodvozuje a na něho neprovozuje, a přes to že ještě obtěžován jest,
|
|---|
| [29] |
a snad viece již od Strakonických nežli od té ženy. I prosím vás, račte Strakonickým
|
|---|
| [30] |
poručiti, ať toho člověka mého mimo jeho svědky a svědomí neobtěžují a obtěžovati
|
|---|
| [31] |
nedopouštějí, a přes to, poněvadž zřízení zemské jest, ktož by chtěl čieho člověka
|
|---|
| [32] |
zlodějstvie [sic] viniti, že má toho předkem u jeho pána hledati, kteryż by od něho
|
|---|
| [33] |
chtěl spravedlivé učiniti. I k tomu se poddávám, že chci od něho učiniti spravedlivé
|
|---|
| [34] |
buďto té ženě vdově anebo Strakonickým, jestliže kto z nich bude chtieti jeho téhož
|
|---|
| [35] |
Štěpána přede mnú z čeho viniti; pakli by Strakoničtí přes to chtěli téhož člověka
|
|---|
| [36] |
mého sami od sebe anebo komu k vuoli obtéZovati a této mé slušné spravedlivé
|
|---|
| [37] |
žádosti miesta nedati, tehdy, pane prieteli muoj milý, prosím, neraëte toho sobě
|
|---|
| [38] |
stěžovati, již já, dá-li pán Buoh, to tak předsevzieti míním i proti Strakonickým,
|
|---|
