Facsimile Lines

801

Page

[1]	z roku 1515. 427
[2]	242.
[3]	Paměť Adama z Hradce o tom, kterak nejmenovaný ujec a švakr jeho má u krále se přimluviti
[4]	za navrácení jemu dědičné opravy nad klášterem Novou Říší na Moravě.
[5]	Bez místa i data (1515). Kop. arch. Jindř. Hrde.
[6]	Muoj milý pane ujče a švakře! Toto jest ta pamět, již máte o mne s králem
[7]	JMtí mluviti, což se vrchnosti a panství kláštera Nové Říše dotýče:
[8]	Najprvé král JMt ráčil jest dáti nebožtíku panu otci mému dobré paměti
[9]	před osmnácti lety na ten klášter opravu dědičnů, v kteréžto opravě nebožtík pán
[10]	ten všecek klášter opatroval jest věrně beze všeho obtěžování toho duchovenství
[11]	a všelikterakého užitku svého. A potom ty mnišky v tom klášteře s těmi mnichy
[12]	téhož zákona takový neřádný, mrzký a oplzlý život vedly jsú, tak že řídko který
[13]	rok minul, aby něco mladého z těch mnichuo a mnišek z toho kláštera nevyšlo,
[14]	k velikému škodnému zlému toho kláštera a k pohoršení lidu. Potom nebožtík pan
[15]	otec muoj jakožto pán opravný toho kláštera obeslal jest k sobě kněze Wolfganga
[16]	opata Zabrdovského, kterýž jest byl pravý kolator toho probostvi a fary v Nové
[17]	Říši, a s ním o ty neřády potřebně mluvil jest: proč on tak neřádným mnichóm to
[18]	proboství podává, skrze kteréž takové veliké neřády k škodě a k lehkosti toho klá-
[19]	štera a velikému pohoršení lidu dějí se. A tu kněz opat Zabrdovský jakožto kolator
[20]	nechtíc tu toho času mnicha zákona svého jmíti, dal jest presentací knězi Kryštofovi
[21]	Peugarovi na tu faru v Nové Ríši, a na tu presentaci on se jest světil, a knězem
[22]	biskupem Olomúckým JMtí řádně na tu faru potvrzen jest. A potom po smrti ne-
[23]	božtíka otce mého za pánuov poručníkuo mých tyž mnišky pohnaly jsú kněze Kry-
[24]	štofa Peugara před kněze biskupa Olomúckého JMt na Výškov, a tu jsú obě straně,
[25]	mnišky, opat Zabrdovský i kněz Kryštof osobně před JMtí stály; a tu JMt kněz
[26]	biskup ráčil jest konečnú smlúvu pod pečetí svú mezi stranami udělati a pod pe-
[27]	četmi jich obú stran k seznání a vypovédíti, že kněz Kryštof má na té faře zuostati
[28]	v Nové Říši, duokudž jest živ aneb dokudž chce. A ta smlúva jest utvrzena a upe-
[29]	vnéna mocí otce svatého Julia Druhého. Potom když jsem se v statek svuoj uvázal,
[30]	pan hejtman Moravský dobré paměti, bratr muoj milý, zjednal mi jest od krále
[31]	JMti na ten klášter Novú Říši i se vším jeho příslušenstvím vrchnost a panství
[32]	dědičnee, jakožto teď přípis majestátu JMti šíře zní a ukazuje. A potom opět ty
[33]	mnišky pohnaly jsú beze všeho mého vědomí téhož kněze Peugara před soud zemský
[34]	markrabství Moravského, a tu skrze pana Jana z Pernštaina, toho času najvyššího
[35]	komorníka markrabstvie Moravského, smlúva mezi nimi stala se jest: že já je o to
[36]	jakožto pán jich vrchní slyšeti a rovnati mám, abych jim o to rok předse položil.
[37]	A tak sem já učinil a rok sem jim, přede mnú aby obě dvě strany stály v Telči
[38]	se všemi potřebami svými, položil; a k tomu slyšení obeslal jsem a měl sem pana

Text view • Facsimile