| [1] |
418 C. XVII. Listiny Jindřicho-Hradecké
|
|---|
| [2] |
čejem ani slyšeli ani soudili. Pakli by mne soudili, vyznávám tímto listem, že mne
|
|---|
| [3] |
jináč podle spravedlnosti souditi nemohi, neż že já i každý mým právem křivě
|
|---|
| [4] |
a nepravě téhož pana Adama z Hradce viníme a napomínáme, a škody všecky, kderéž
|
|---|
| [5] |
by týž pan Adam proto mé napomínání vzal, ty já jsem jemu povinna všecky zúplna
|
|---|
| [6] |
zaplatiti beze všech odporův vymyšlený[ch]. Na svědomí a zdržení toho já Johanka
|
|---|
| [7] |
z Vlasenice svrchupsaná svü vlastní pečeť dobrovolně beze všěho přinucení dala jsem
|
|---|
| [8] |
přiložiti k tomuto listu jistým mým vědomím a s ce[lým a] plným přiznáním. A pro
|
|---|
| [9] |
lepší jistotu toho prosila jsem urozených vládyk Jana z Osečan, Mikuláše Rúbíka
|
|---|
| [10] |
z Hlavatec, Jana z Kostník a na Vydří, Matěje z Vrch[ovijší a na Třešti, Vítha
|
|---|
| [11] |
z Hodic, Jana z Studené, že jsú pečeti své vlastní podlí mne k tomuto listu a gui-
|
|---|
| [12] |
tancí dali přivěsiti na svědomí. Dán a psán v Telči ten pondělí před slavným hodem
|
|---|
| [13] |
Panny Marie na nebevzetí, leta páně tisícího pětistého čtrnáctého počítajíc.
|
|---|
| [14] |
Viselo 7 pečetí; z nich 4. zachovány.
|
|---|
| [15] |
235.
|
|---|
| [16] |
Král Vladislav dlužen jest 5000 kop gr. č. Albrechtovi Rendlovi z Úšavy na Myslíně.
|
|---|
| [17] |
Na Budíně, 7. dubna 1514. Orig. perg. č. 267.
|
|---|
| [18] |
My Vladislav z b. m. Uh., Český, Dalm., Charv. oc král, m. Moravský a Slezské
|
|---|
| [19] |
kníže a Lužický m. oc. Oznamujem tiemto listem všem, že jsme dlužni pravého a spra-
|
|---|
| [20] |
vedlivého dluhu sečteného pět tisíc kop grošuov českých statečnému Albrechtovi
|
|---|
| [21] |
Rendlovi z Aušavy na Myslíně, věrnému našemu milému, a dědicuom jeho, ježto
|
|---|
| [22] |
i některé listy, kteréž jest od nás na ty některé summy jměl, nám jest vrátil a zase
|
|---|
| [23] |
v moc dal. Kterýžto dluh svrchupsaný my slovem naším královským přiříkáme a slibu-
|
|---|
| [24] |
jeme sami za se, krále Ludvíka, dědice i budúcí naše krále České témuž Albrechtovi
|
|---|
| [25] |
dáti a zaplatiti rozdielné, a máme počíti platiti od tohoto sv. Jiří nyní příštího
|
|---|
| [26] |
v plném roce jeden tisíc kop grošuov dáti máme, a na sv. Havla potom ihned příštího
|
|---|
| [27] |
druhý tisíc kop grošuov českých zaplatiti; a tak při každém svatém Jiří i také při
|
|---|
| [28] |
svatém Havlu po jednom tisíci kopách grošuov českých až do vyplnění té summy
|
|---|
| [29] |
pěti tisíc kop grošuov svrchupsaných platiti máme, my, král Ludvík, dědicové i budúcí
|
|---|
| [30] |
naši králové čeští, a to bez zmatku, pruotahu a všelijaké otpornosti. Pakli by se
|
|---|
| [31] |
tomu všemu na ty časy z kterýchžkoli příčin dosti nestalo, a tak jakž se svrchu
|
|---|
| [32] |
píše, nebylo zaplaceno, tehdy dáváme témuž Albrechtovi a jeho dědicuom tímto listem
|
|---|
| [33] |
sami od sebe, krále Ludvíka, dědicuov a budůúcích našich králuov českých plnú moc
|
|---|
| [34] |
a právo, aby on Albrecht, dědicové jeho mocí listu tohoto nás dědice a budůúcí naše krále
|
|---|
| [35] |
České mohli a moc jměli upomínati, i toho dluhu svrchupsaného dobyvati listovniem
|
|---|
| [36] |
právem, ležením, jakž Česká země za právo má, tak a bez umenšení pod těmi poku-
|
|---|
| [37] |
tami, jako by na nás list hlavní na pargameně jměli s rukojměmi a s vysutými pe-
|
|---|
| [38] |
četmi podle práva a obyčeje království Českého. A jestliže by pak nás, dědicuov
|
|---|
