[1] |
404 B. XII. Sněmy moravské
|
---|
[2] |
necháváme a zuostavujem; neb na jiném neráčieme býti, než což nám v tom jakožto
|
---|
[3] |
králi Českému a margkrabí Moravskému spravedlivě náleží, žádnému k vuoli abychom
|
---|
[4] |
toho neopouštčli, než při nás a moci naší povinné to zachovali. — Kdež pak také
|
---|
[5] |
jmenovaní stavové margkrabstvie Moravského o svobodném a žádnému nezavázaném
|
---|
[6] |
pánu zmínku učinili a na nás vznešli, tak jakž týž artikul jich to v sobě šíře obsáhl
|
---|
[7] |
jest, k tomu také toto oznamujem a tfmZ stavuom tohoto potvrzujem: Jestlize bychom
|
---|
[8] |
nynie aneb na potomní časy my neb budücí naši králové Češčí a margkrabové Mo-
|
---|
[9] |
ravščí prve, nežli by do této země za pány přijati byli a povinnost učinili; komu se
|
---|
[10] |
več neslušně a nespravedlivě ke škodě budoucím našim králuom Českým a marg-
|
---|
[11] |
krabím Moravským a tomuto margkrabstvie zavázali neb zapsali, že to všecko žádné
|
---|
[12] |
moci a pevnosti jmiti nemé nynie i v éasich budûcich.
|
---|
[13] |
Tomu na svědomie pečeť naši královskúů k listu tomuto rozkázali jsme při-
|
---|
[14] |
věsiti. Dán v Olomuci první středu po Velcenoci léta božieho tisícého pětistého sedm-
|
---|
[15] |
mecitmého, královstvie našich Českého a Uherského prvnieho.
|
---|
[16] |
Vt. Adam, cancell. regni m. pr. Ferdinand m. p.
|
---|
[17] |
Přivěšena jest veliká pečeť Iknálovská úplně zachovaná.
|
---|
[18] |
CLXV.
|
---|
[19] |
Ze sněmu obecního v Olomouci po 24. červnu: Jan Zápolský stavům moravským vyslovuje
|
---|
[20] |
svoji nelibost z toho, že králi Ferdinandovi holdovali; upozorňuje je na zápisy a vyhrožuje
|
---|
[21] |
jim. — V Budíně 22. června 1527.
|
---|
[22] |
Koplář památek sněmovních zemsk. arch. mor. v Brné f. 30 a.
|
---|
[23] |
Psaní od vejvody na sněm do Olomuce o svatém Janě létha 1527.
|
---|
[24] |
Jan z božie milosti Uherský, Dalmatský, Charvätsky sc král, margkrabie
|
---|
[25] |
Moravský a najvyššie knieže Slezské sc. Duostojný, urození, stateční, slovutní, můúdří
|
---|
[26] |
a opatrní včrní naši milí! Včdomost o tom dobrú jmieti ráčíme, jakovú jste povinnost
|
---|
[27] |
a slib králi Českému učinili. Kterážto včc, když jsme o ní slyšeli; nám s nemalým
|
---|
[28] |
podivením jest byla i po dnes jest, že jste takovú věc proti těm zápisóm, kterýmiž
|
---|
[29] |
jste nám a koruně naší Uherské zavázáni, předsevzali; kdež jsme vás před tím časem,
|
---|
[30] |
nežli jste takový slib učinili; skrze psaní naše i také ústní poselstvie upomenuli,
|
---|
[31] |
i také vidimus těch zápisuov vám poslati ráčili, ač by někdo z vás dostatečné vědo-
|
---|
[32] |
mosti o tom neměl, z toho širší zprávu vzieti mohl. Jakovń jste nám odpověď
|
---|
[33] |
dali, tu my dobře v paměti máme a na tento čas při své mieře zanecháváme. A po-
|
---|
[34] |
něvadž toho jistou správu máme, kterak byšte králi Českému nějaků pomoc proti
|
---|
[35] |
nám a koruně naší Uherské učiniti se podvolili proti tém zápisóm, kterýmiž jste
|
---|
[36] |
nám a tej koruně povinni a zavázáni, čehož jsme se do vás nenadáli: My vás tímto
|
---|
[37] |
psaním naším jakožto poddaných našich ještě napomínáme, abyšte se takových pomocí
|
---|
[38] |
králi Českému proti nám a koruně naší i tudíž proti zápisóm vašim činiti pozdrželi,
|
---|