404 B. XII. Sněmy moravské
necháváme a zuostavujem; neb na jiném neráčieme býti, než což nám v tom jakožto
králi Českému a margkrabí Moravskému spravedlivě náleží, žádnému k vuoli abychom
toho neopouštčli, než při nás a moci naší povinné to zachovali. — Kdež pak také
jmenovaní stavové margkrabstvie Moravského o svobodném a žádnému nezavázaném
pánu zmínku učinili a na nás vznešli, tak jakž týž artikul jich to v sobě šíře obsáhl
jest, k tomu také toto oznamujem a tfmZ stavuom tohoto potvrzujem: Jestlize bychom
nynie aneb na potomní časy my neb budücí naši králové Češčí a margkrabové Mo-
ravščí prve, nežli by do této země za pány přijati byli a povinnost učinili; komu se
več neslušně a nespravedlivě ke škodě budoucím našim králuom Českým a marg-
krabím Moravským a tomuto margkrabstvie zavázali neb zapsali, že to všecko žádné
moci a pevnosti jmiti nemé nynie i v éasich budûcich.
Tomu na svědomie pečeť naši královskúů k listu tomuto rozkázali jsme při-
věsiti. Dán v Olomuci první středu po Velcenoci léta božieho tisícého pětistého sedm-
mecitmého, královstvie našich Českého a Uherského prvnieho.
Vt. Adam, cancell. regni m. pr. Ferdinand m. p.
Přivěšena jest veliká pečeť Iknálovská úplně zachovaná.
CLXV.
Ze sněmu obecního v Olomouci po 24. červnu: Jan Zápolský stavům moravským vyslovuje
svoji nelibost z toho, že králi Ferdinandovi holdovali; upozorňuje je na zápisy a vyhrožuje
jim. — V Budíně 22. června 1527.
Koplář památek sněmovních zemsk. arch. mor. v Brné f. 30 a.
Psaní od vejvody na sněm do Olomuce o svatém Janě létha 1527.
Jan z božie milosti Uherský, Dalmatský, Charvätsky sc král, margkrabie
Moravský a najvyššie knieže Slezské sc. Duostojný, urození, stateční, slovutní, můúdří
a opatrní včrní naši milí! Včdomost o tom dobrú jmieti ráčíme, jakovú jste povinnost
a slib králi Českému učinili. Kterážto včc, když jsme o ní slyšeli; nám s nemalým
podivením jest byla i po dnes jest, že jste takovú věc proti těm zápisóm, kterýmiž
jste nám a koruně naší Uherské zavázáni, předsevzali; kdež jsme vás před tím časem,
nežli jste takový slib učinili; skrze psaní naše i také ústní poselstvie upomenuli,
i také vidimus těch zápisuov vám poslati ráčili, ač by někdo z vás dostatečné vědo-
mosti o tom neměl, z toho širší zprávu vzieti mohl. Jakovń jste nám odpověď
dali, tu my dobře v paměti máme a na tento čas při své mieře zanecháváme. A po-
něvadž toho jistou správu máme, kterak byšte králi Českému nějaků pomoc proti
nám a koruně naší Uherské učiniti se podvolili proti tém zápisóm, kterýmiž jste
nám a tej koruně povinni a zavázáni, čehož jsme se do vás nenadáli: My vás tímto
psaním naším jakožto poddaných našich ještě napomínáme, abyšte se takových pomocí
králi Českému proti nám a koruně naší i tudíž proti zápisóm vašim činiti pozdrželi,
