Facsimile Lines

801

Page

[1]	z roku 1527. 403
[2]	CLXIV.
[3]	Král Ferdinand slibuje stavům margkrabství Moravského, že jim za živobytí svého žádného
[4]	jiného za pána, leč dědice vlastního, dáti nechce; listy dle starodávného obyčeje z kanceláře
[5]	vycházeti mají, a budoucí pán země svobodný a žádnému nezavázaný býti má. V Olomouci
[6]	24. dubna 1527.*)
[7]	Orig. ve stavovsk. arch. zemsk. v Brnë V. Il. 79. — Bočkova sbírka č. 781.
[8]	My Ferdinand z božie milosti Český, Uherský, Dalmatský, Charvátský oc král,
[9]	infant v Hišpanii, arciknieže Rakouské, margkrabie Moravský, Lucmburské a Slezské
[10]	knieže a Lužický margkrabie sc. Oznamujem tiemto listem všem: Jakož jsou všichni
[11]	stavové margkrabstvie Moravského, věrní naši milí, k nám znamenité poselstvie uči-
[12]	nili a do Vídně vyslali, mezi jinými artikuly těchto tří za potvrzení žádajíce: Napřed
[13]	abychom jim a téhož margkrabstvie obyvateluom žádného pána za živnosti naší do
[14]	té země nedávali; druhé, abychom moc měli listy vydávati z kancelláří našich, z které
[15]	se nám zdáti a líbiti bude, tak jakž jsou jiní králové Češčí a margkrabové Mo-
[16]	ravščí činili a toho moc měli; třetí, aby pána země nepřijímali než svobodného
[17]	a žádnému nezavázaného, a jestli bychom my, neb potomci naši, kteříž by do této
[18]	země za pány přijati býti měli, komu se prve, než by od nich za pána přijati byli
[19]	a jim povinnost učinili, več zavázali aneb zapsali buď osobě neb osobám, takoví zá-
[20]	vazkové a zápisové aby moci neměli, a stavové margkrabstvie Moravského žádnému
[21]	toho užiti nedopouštěli.
[22]	Kdež my vyrozuměvše jich žádostem, pokudž se nám za slušné i spravedlivé
[23]	zdálo, takto jsme k týmž artikuluom, jakž dole psáno jest, povoliti a jich potvrditi
[24]	ráčili, a tiemto listem s dobrým rozmyslem, naším jistým vědomiem a raddou věrných
[25]	našich milých, mocí královskú v Čechách a jakožto margkrabie Moravský povolujem,
[26]	a jich sami od sebe i od budoucích potomkuov našich králuov Českých a margkrabí
[27]	Moravských potvrzujem. A k prvniemu artikuli takto se zavazujem: Že témuž marg-
[28]	krabstvie Moravskému a obyvateluom jeho za živnosti naší žádného jiného za pána
[29]	dáti nemáme, aniž chcme a moci jmíti nebudem, než sami to margkrabstvie k ruce
[30]	naší držeti a spravovati. Však jestli by pán Buoh všemohúcí nám dědice od nás
[31]	řádně pošlého dáti ráčil, tehdy neráčieme tím zavázáni a povinni býti, abychom
[32]	s vuolí a povoleniem manželky naší najmilejší králové Anny její lásky, dokadž by
[33]	živa byla, neměli aneb nemohli dáti za pána tohoto margkrabstvie jednoho z dědicuov
[34]	našich, kterýž by již pravá a dospělá a rozumná léta měl, a jináče nic. — Co se
[35]	pak vydávání listuov z kancelláří, tak jakž nahoře dotčeno jest, dotýče, toho my při
[36]	svobodné vuoli a moci naší, pokadž nám spravedlivě, jakožto králi Českému a marg-
[37]	krabí Moravskému o vydávání listuov z kancelláří do tohoto margkrabstvie náleží, za-
[38]
[39]	*) Vytištěno v Rezkově práci: Ferdinands I. Wahl etc. p. 178.

Text view • Facsimile