| [1] |
402 B. XII. Sněmy moravské
|
|---|
| [2] |
infant v Hišpanii, arcikníže Rakouské, margkrabie Moravské, Lucemburské a Slezské
|
|---|
| [3] |
kníže a Lužický margkrabie oc. Oznamujem tiemto listem všem: Jakož najjasnější
|
|---|
| [4] |
kněžna a pani Anna, Česká, Uherská oc králová a margkrabina Moravská sc, manželka
|
|---|
| [5] |
naše najmilejší, jsúce ode všech stavuov margkrabstvie Moravského za pravou dědičku
|
|---|
| [6] |
uznána a přijata, všecko právo své Její Mti na témž margkrabstvie a všech stavích
|
|---|
| [7] |
náležící na nás oustně i listem převésti ráčila; kdež biskup, páni preláti, rytieřstvo
|
|---|
| [8] |
i města téhož margkrabstvie majiece nám slib a povinnost takovou, kterouž jsou
|
|---|
| [9] |
prve předkuom našim, margkrabím Moravským činívali, učiniti; nás jsou pokornými
|
|---|
| [10] |
prosbami prosili, abychom je v tom milostivě opatřiti ráčili, jestliže by za živnosti
|
|---|
| [11] |
naší, jakožto řádně voleného a přišlého Uherského krále, za kteréhož nás tíž stavové
|
|---|
| [12] |
vyznali, od koruny Uherské, aneb po smrti naší od pravého a řádného krále
|
|---|
| [13] |
Uherského, kterémuž by se v tom spravedlivě nemohlo odepiiti, aneb koruny
|
|---|
| [14] |
Uherské viněni a naříkáni byli, a bude-li to mezi králem Českým a korunú Českou,
|
|---|
| [15] |
a korunou Uherskou aneb potom králem Uherským po smrti naší, tak jakož nahoře
|
|---|
| [16] |
dotčeno jest, nalezeno, že jsou co povinovati koruně Uherské aneb nic, abychom
|
|---|
| [17] |
my podle takového uznání tomu dosti učiniti a je vyvaditi ráčili, aby oni lechkosti
|
|---|
| [18] |
i skody nenesli: kdeż my znajiece jejich slušnú a spravedlivou prosbu, jsúce milostí
|
|---|
| [19] |
naší k nim nakloněni, slovem naším královským sami za sebe i za dědice naše
|
|---|
| [20] |
a budúcí krále České a margkrabie Moravské nahoře psaným biskupu, pánuom,
|
|---|
| [21] |
prelátuom, rytieřstvu i městuom téhož margkrabstvie tímto listem přiříkati ráčieme,
|
|---|
| [22] |
jestliže by za živnosti naší jakožto řádně voleného a přišlého krále Uherského, za
|
|---|
| [23] |
kteréhož nás tíž stavové vyznali, od koruny Uherské, aneb po smrti naší od pravého
|
|---|
| [24] |
a řádně přišlého krále Uherského, kterémuž by se v tom spravedlivě nemohlo ode-
|
|---|
| [25] |
příti, aneb koruny Uherské viněni a naříkáni byli, a bude-li to mezi králem Českým
|
|---|
| [26] |
a korunú Českú, a korunú Uherskú aneb po smrti naší mezi králem Uherským
|
|---|
| [27] |
a korunü Uherskü, tak jakž svrchu se píše, spravedlivým uznániem nalezeno, že by
|
|---|
| [28] |
čím koruně Uherské povinovati byli, že my podle takového uznání tomu dosti učiniti,
|
|---|
| [29] |
„je zastúpiti a vyvaditi ráčíme, aby oni proto žádné škody a lehkosti nenesli. A což
|
|---|
| [30] |
se jim tuto slovem naším pfifíká, tomu se od nás i dédicuov na3ich a budücích
|
|---|
| [31] |
kréluov Českých všemu dosti státi má. Tomu na svédomie pečeť naši královskü
|
|---|
| [32] |
k tomuto listu přivěsiti jsme rozkázali. Dán v Olomuci první středu po velice noci
|
|---|
| [33] |
létha božieho tisícího pětistého sedmmecítmého, královstvie našich Českého a Uher-
|
|---|
| [34] |
ského prvního.
|
|---|
| [35] |
|
|---|
| [36] |
Vt. Adam cancellarius regni m. pr.
|
|---|
| [37] |
Přivěšena jest veliká pečeť královská dosti zachovaná.
|
|---|
| [38] |
*) Vytištěno dle originálu také v Rezkově práci: Ferdinands I. Wahl etc. p. 172.
|
|---|
