Facsimile Lines

801

Page

[1]	z roku 1527. 383
[2]	ráfili, v kteréžto ceduli toho jste dotknüti réùili, Ze za jiné držeti neráčíte, než že
[3]	jsme VKMti přísahu povinni učiniti; a to že byšte VKMt i listy pokázati mohli
[4]	a muožete; jakož ten artikul šíř v sobě ukazuje. Milostivý králi! K tomu pravíme,
[5]	že jsme v tom VKMti žádné omylné správy nedali, než tak, jakž jest v pravdě
[6]	samo v sobě, VKMti oznámili, že jsme nikdá za lidské paměti žádnému pánu svému
[7]	přísahy nečinili, ani od předkuov svých slfchali, aby kdy kterému pánu našemu
[8]	činěna bývala, a o žádných takových listech, o kterýž [sic] nám oznamovati ráčíte,
[9]	nic nevíme. A protož VKMti jako pána našeho milostivého prosíme, že nás při tom
[10]	milostivě a spravedlivě zuostaviti ráčíte a v to nás nepotahovati, več jsú předkové
[11]	naši, ani my od pfedkuov VKMti potahovśni nebyli.
[12]	Coż se pak slibu dotýče, kterýž bychom VKMti učiniti chtěli, ráčili jste nám
[13]	oznámiti, že by věc velmi neslušná byla, abychom slib VKMti pod vyminki činiti
[14]	jměli, a že tomu neráčíte rozuméti, v tem by se tu naší poctivosti dotýkati mělo,
[15]	a protož abychom ten slib VKMti vypsaný dali. I račte VKMt věděti, že takový
[16]	slib jiným pánóm našim jsme činívali, když jest se od JJMtí předkem a prvotně
[17]	nám tomu všemu dosti stalo, což sú nám JJMt od sebe učiniti povinni byli. Tehdy
[18]	JMt pán náš řeč ke všem stavóm učiniti ráčil: „Jiż-li se nám vod vás [čti: vám
[19]	od nás] všecko stalo, což se státi jmělo: také abyšte vy nám a dědicóm našim věr-
[20]	nost, poddanost a pravé poslušenstvie slíbili; jako naši věrní poddaní.“ Tu všickni
[21]	hlasem řekli jsme, že rádi chcme, a k JMti ruce přistupovali, a tak každý slíbil;
[22]	a kteříž JMti ruky dojíti nemohli, ti každý dva prsty zdvihnúc, hlasem řekli, že
[23]	„Slibujem JMti podle jiných“. A protož též k VKMti se zachovati a takový slib uči-
[24]	niti chceme, však s tú výminkú, jakž jest VKMti od nás prvé oznámeno, a když nám
[25]	na to od VKMti majestát a zápis dán bude pro opatření poctivostí našich ; neb kdež
[26]	VKMt žádati ráčíte, abychom to VKMti oznámili, kudy a jak se tu poctivostí našich
[27]	dotýče: Milostivý králi, VKMti! Z těch psaní, kteráž jsú nám od pana vajvody i od
[28]	pánuov Uhruov učiněna, i také z těch prípisuov, kteříž jsú nám posláni a VKMti
[29]	ukézéni, vyrozuméti jste râëili, z ceho nés napomfnajf; jesto kdyby k tomu přišlo
[30]	a nám co ukázáno bylo, že bychom spravedlivě povinovati byli, a VKMt neb krá-
[31]	lovstvie České toho slušně odvésti neráčili: že by se tu nemálo poctivosti naší ublí-
[32]	žilo, kdybychom slib bez výminky učinili.
[33]	CLIII.
[34]	Král Ferdinand opětně dokazuje právo na přísahu stavů moravských. Proti koruně Uherské že
[35]	stavy moravské, jako král Uherský řádné volený, v každé věci slušně hájiti bude. 1527. za-
[36]	čátkem dubna.
[37]	Kopiář památek sněmovních zemského archivu mor. v Brně fol. 35. a.
[38]	Zase od krále JMti odpověď:
[39]	Jakož JMtKská VMtem všem stavóm tohoto margkrabství Moravského oznámiti

Text view • Facsimile