z roku 1527. 383
ráfili, v kteréžto ceduli toho jste dotknüti réùili, Ze za jiné držeti neráčíte, než že
jsme VKMti přísahu povinni učiniti; a to že byšte VKMt i listy pokázati mohli
a muožete; jakož ten artikul šíř v sobě ukazuje. Milostivý králi! K tomu pravíme,
že jsme v tom VKMti žádné omylné správy nedali, než tak, jakž jest v pravdě
samo v sobě, VKMti oznámili, že jsme nikdá za lidské paměti žádnému pánu svému
přísahy nečinili, ani od předkuov svých slfchali, aby kdy kterému pánu našemu
činěna bývala, a o žádných takových listech, o kterýž [sic] nám oznamovati ráčíte,
nic nevíme. A protož VKMti jako pána našeho milostivého prosíme, že nás při tom
milostivě a spravedlivě zuostaviti ráčíte a v to nás nepotahovati, več jsú předkové
naši, ani my od pfedkuov VKMti potahovśni nebyli.
Coż se pak slibu dotýče, kterýž bychom VKMti učiniti chtěli, ráčili jste nám
oznámiti, že by věc velmi neslušná byla, abychom slib VKMti pod vyminki činiti
jměli, a že tomu neráčíte rozuméti, v tem by se tu naší poctivosti dotýkati mělo,
a protož abychom ten slib VKMti vypsaný dali. I račte VKMt věděti, že takový
slib jiným pánóm našim jsme činívali, když jest se od JJMtí předkem a prvotně
nám tomu všemu dosti stalo, což sú nám JJMt od sebe učiniti povinni byli. Tehdy
JMt pán náš řeč ke všem stavóm učiniti ráčil: „Jiż-li se nám vod vás [čti: vám
od nás] všecko stalo, což se státi jmělo: také abyšte vy nám a dědicóm našim věr-
nost, poddanost a pravé poslušenstvie slíbili; jako naši věrní poddaní.“ Tu všickni
hlasem řekli jsme, že rádi chcme, a k JMti ruce přistupovali, a tak každý slíbil;
a kteříž JMti ruky dojíti nemohli, ti každý dva prsty zdvihnúc, hlasem řekli, že
„Slibujem JMti podle jiných“. A protož též k VKMti se zachovati a takový slib uči-
niti chceme, však s tú výminkú, jakž jest VKMti od nás prvé oznámeno, a když nám
na to od VKMti majestát a zápis dán bude pro opatření poctivostí našich ; neb kdež
VKMt žádati ráčíte, abychom to VKMti oznámili, kudy a jak se tu poctivostí našich
dotýče: Milostivý králi, VKMti! Z těch psaní, kteráž jsú nám od pana vajvody i od
pánuov Uhruov učiněna, i také z těch prípisuov, kteříž jsú nám posláni a VKMti
ukézéni, vyrozuméti jste râëili, z ceho nés napomfnajf; jesto kdyby k tomu přišlo
a nám co ukázáno bylo, že bychom spravedlivě povinovati byli, a VKMt neb krá-
lovstvie České toho slušně odvésti neráčili: že by se tu nemálo poctivosti naší ublí-
žilo, kdybychom slib bez výminky učinili.
CLIII.
Král Ferdinand opětně dokazuje právo na přísahu stavů moravských. Proti koruně Uherské že
stavy moravské, jako král Uherský řádné volený, v každé věci slušně hájiti bude. 1527. za-
čátkem dubna.
Kopiář památek sněmovních zemského archivu mor. v Brně fol. 35. a.
Zase od krále JMti odpověď:
Jakož JMtKská VMtem všem stavóm tohoto margkrabství Moravského oznámiti
