| [1] |
370 B. XII. Sněmy moravské
|
|---|
| [2] |
vedlivé a slušné Zádosti Zádnü mierü protiviti nebudü, ani toho sráZeti, nébrZ jako
|
|---|
| [3] |
věrní poddaní se okáží, a nás zase samého i na místě naší najmilejší manželky za
|
|---|
| [4] |
jejich přirozeného dědice, pána, od pána Boha zřízené vrchnosti, uznali.
|
|---|
| [5] |
Kdež napotom stavové a jich potomci od přirozené štědrosti kmene našeho
|
|---|
| [6] |
zvláštní štědrů milost a dobrotivost poznati mají; kdež i my je při jejich všech
|
|---|
| [7] |
starožitných zvyklostech, milostech, svobodách a zemských obyčejích milostivě a bez
|
|---|
| [8] |
obtěžovánie zuostaviti, a proti nim vedle možnosti naší skrze žádného tisknúti a obtě-
|
|---|
| [9] |
|
|---|
| [10] |
V tom ve všem mají rady a poslové naši, pokudž jim možné, se nemeškati
|
|---|
| [11] |
a v tom pilnosti své neopouštěti, ani se v tom nedbanlivými okázati. A jakž tu věc
|
|---|
| [12] |
jednati budou a zjednají, a což na to od stavuo za odpověď přijmú, to všecko pilně
|
|---|
| [13] |
sepsáno znamenati, a našim místodržícím a radám dvoru a komory naší v Dolnějších
|
|---|
| [14] |
Rakouských zemích bez meškání dnem i nocí jistotně a bez prodlévání světle ozná-
|
|---|
| [15] |
miti, a tím Zédnû mierû neprotahovati. V tom náš úmysl a milostivü libost vy-
|
|---|
| [16] |
plní. Dán v městě našem v Vídni 12. dne měsíce října léta etc. XXVI".
|
|---|
| [17] |
CXXXV.
|
|---|
| [18] |
Pověřující list arciknížete Ferdinanda Rakouského poslům do Moravy vyslanfm, kdyZ Ferdinand
|
|---|
| [19] |
ucházel se jménem manželky své o dědictví Moravy. — V Linci 16. října 1526.
|
|---|
| [20] |
Kopiář památek sněmovních zemsk. arch. mor. v Brně f. 2.
|
|---|
| [21] |
List věřicí od arciknížete Rakúského na týž sněm do Brna.
|
|---|
| [22] |
Ferdinandus z božie milosti prince a infant v Hispanii, arciknize Raküské,
|
|---|
| [23] |
kníže v Burgundii etc. Velební, urození, slovutní, poctiví, zvláště milí! Nepochybujem,
|
|---|
| [24] |
že vás tajno není, kterak a jakým zpuosobem Turecký ciesař královstvie Uherské
|
|---|
| [25] |
s veliká mocí obléhl, a netoliko proti králi Uherskému, našemu najmilejšímu panu
|
|---|
| [26] |
bratru a švagru slavné paměti, bitvu obdržel, ale i JKJst, což žalostivé jest, smrtí
|
|---|
| [27] |
tu sešla. A poněvadž najmilejší manželka naše jako zrodilá králová v Uhřích a Če-
|
|---|
| [28] |
chách, také markrabina Moravská, z přirozené krve a kmene k královstvím Uher-
|
|---|
| [29] |
skému a Českému a slavnému margkrabství Moravskému s jich příslušejícími zeměmi
|
|---|
| [30] |
a panstvím pravá přirozená dědička, také i my jako nyní panující kníže Rakúské
|
|---|
| [31] |
vedle znění, mocnosti a mocí všech srovnání, traktátov a dědičných smluv mezi do-
|
|---|
| [32] |
tčenými královstvími, margkrabstvím a zeměmi a naší zemí Rakúsků učiněných,
|
|---|
| [33] |
k zdržení předsevzali a puosobili jsme, také praví dědicové jsme; pro kteréžto uro-
|
|---|
| [34] |
zené věrné naše milé Jiřího [z] Zeysenecku svobodného pána v Beitenecku, Rudolfa
|
|---|
| [35] |
z Hechfeldu, Jana Mrak&e z Noskova, a Vilíma z Naydecku, rady naše, k vám vy-
|
|---|
| [36] |
pravili a poručili s vámi na místě našem mluviti a jednati, jakož od nich vyrozuměti
|
|---|
| [37] |
moci budete. A protož žádajíc na vás zvláštní milosti a pilnosti, že jmenovaným
|
|---|
| [38] |
radám a poslóm našim společně neb větším díle [sic] z nich na tento čas takové
|
|---|
