370 B. XII. Sněmy moravské
vedlivé a slušné Zádosti Zádnü mierü protiviti nebudü, ani toho sráZeti, nébrZ jako
věrní poddaní se okáží, a nás zase samého i na místě naší najmilejší manželky za
jejich přirozeného dědice, pána, od pána Boha zřízené vrchnosti, uznali.
Kdež napotom stavové a jich potomci od přirozené štědrosti kmene našeho
zvláštní štědrů milost a dobrotivost poznati mají; kdež i my je při jejich všech
starožitných zvyklostech, milostech, svobodách a zemských obyčejích milostivě a bez
obtěžovánie zuostaviti, a proti nim vedle možnosti naší skrze žádného tisknúti a obtě-
žovati nedopustíme.
V tom ve všem mají rady a poslové naši, pokudž jim možné, se nemeškati
a v tom pilnosti své neopouštěti, ani se v tom nedbanlivými okázati. A jakž tu věc
jednati budou a zjednají, a což na to od stavuo za odpověď přijmú, to všecko pilně
sepsáno znamenati, a našim místodržícím a radám dvoru a komory naší v Dolnějších
Rakouských zemích bez meškání dnem i nocí jistotně a bez prodlévání světle ozná-
miti, a tím Zédnû mierû neprotahovati. V tom náš úmysl a milostivü libost vy-
plní. Dán v městě našem v Vídni 12. dne měsíce října léta etc. XXVI".
CXXXV.
Pověřující list arciknížete Ferdinanda Rakouského poslům do Moravy vyslanfm, kdyZ Ferdinand
ucházel se jménem manželky své o dědictví Moravy. — V Linci 16. října 1526.
Kopiář památek sněmovních zemsk. arch. mor. v Brně f. 2.
List věřicí od arciknížete Rakúského na týž sněm do Brna.
Ferdinandus z božie milosti prince a infant v Hispanii, arciknize Raküské,
kníže v Burgundii etc. Velební, urození, slovutní, poctiví, zvláště milí! Nepochybujem,
že vás tajno není, kterak a jakým zpuosobem Turecký ciesař královstvie Uherské
s veliká mocí obléhl, a netoliko proti králi Uherskému, našemu najmilejšímu panu
bratru a švagru slavné paměti, bitvu obdržel, ale i JKJst, což žalostivé jest, smrtí
tu sešla. A poněvadž najmilejší manželka naše jako zrodilá králová v Uhřích a Če-
chách, také markrabina Moravská, z přirozené krve a kmene k královstvím Uher-
skému a Českému a slavnému margkrabství Moravskému s jich příslušejícími zeměmi
a panstvím pravá přirozená dědička, také i my jako nyní panující kníže Rakúské
vedle znění, mocnosti a mocí všech srovnání, traktátov a dědičných smluv mezi do-
tčenými královstvími, margkrabstvím a zeměmi a naší zemí Rakúsků učiněných,
k zdržení předsevzali a puosobili jsme, také praví dědicové jsme; pro kteréžto uro-
zené věrné naše milé Jiřího [z] Zeysenecku svobodného pána v Beitenecku, Rudolfa
z Hechfeldu, Jana Mrak&e z Noskova, a Vilíma z Naydecku, rady naše, k vám vy-
pravili a poručili s vámi na místě našem mluviti a jednati, jakož od nich vyrozuměti
moci budete. A protož žádajíc na vás zvláštní milosti a pilnosti, že jmenovaným
radám a poslóm našim společně neb větším díle [sic] z nich na tento čas takové
