[1] |
|
---|
[2] |
V moci, měl odpovídati, poněvadž jestliže by prosoudil, neměl by odkud nálezu dosti
|
---|
[3] |
činiti, neb statek ne v jeho, než v toho, kdož jej uručil, moci jest.
|
---|
[4] |
(124) V tom artikuli o ohledání let sirotčích, jak a proč jest to sňato, doloženo
|
---|
[5] |
bejti má, tak jakž v předešlém naposledy tiščeném zřízení toho doloženo jest v listu
|
---|
[6] |
stém a pátém, a to takto: Sirotkóm za starodávna pravá léta sou přisuzována a se
|
---|
[7] |
někdy ohledovaly ouředníky aneb od ouředníkův pacholíkóm na lůně a děvečkám na
|
---|
[8] |
prsech; ale aby ten posměch sňat byl, léta pacholík panský oc.
|
---|
[9] |
Při tom artikuli toho doložiti, aby každý poručenství učiněné bez půhonu hned
|
---|
[10] |
při nejprvnějším soudu položiti povinen byl, a těm neb tomu, komuž by co podle
|
---|
[11] |
toho poručenství co náležitého bylo, bez půhonu odpovídal a práv byl. A to aby
|
---|
[12] |
pány soudci rozeznáno bylo, jestli poručenství pořádné aneb nepořádné, poněvadž se
|
---|
[13] |
i to trefuje, že někdo nepořádným poručenstvím, práva nemaje, statek drží, pod tím
|
---|
[14] |
prodlenim jeho užívá a někdy i při něm zůstává, a mnozí zvlášť chudí potřební přá-
|
---|
[15] |
telé tomu nerozumějíc a rady nemajíc, skrze průtah z potřeby spravedlivosti ustupují,
|
---|
[16] |
k zmatkóm i škodám přicházejí. A protož jest velmi potřebné, aby to semeno,
|
---|
[17] |
z kteréhož ubližení spravedlivosti lidské roste, vykořeněno a vypleněno bylo. Neb
|
---|
[18] |
každý, kdož koho poručníkem činí, věříc jemu, zavazuje ho a prosí, aby vůli jeho
|
---|
[19] |
dosti učinil, nechtíc, aby po smrti jeho soudové byli; a tu jest slušné a spravedlivé,
|
---|
[20] |
aby každý v tom závazku svému bez půhonu dost učinil.
|
---|
[21] |
(130) O nevydělení sester není doloženo několika řádků velmi potřebných, jak
|
---|
[22] |
má to opraveno bejti; v novém tištěném zřízení v lista devadesátém prvním slovo od
|
---|
[23] |
slova se najde, a to takto: A to má opatřiti listem nebo smlouvou pod pečetí svou
|
---|
[24] |
a na svědomí pánů a dobrých lidí; a kdož by toho tak nespůsobil a neopatřil, tehdy
|
---|
[25] |
ta nevydělení užiti nemá, leč by jí co nápadem podle svobod náleželo; než na věci
|
---|
[26] |
předešlé toto se vztahovati nemá.
|
---|
[27] |
V tom artikuli doložiti jest velmi potřebné: Jestliže by bratr starší na díly
|
---|
[28] |
bratra neb bratří mladších mimo dluhy po otci, strejci aneb jakžkoli s nápadem na
|
---|
[29] |
ně přišlé a pozůstalé, bezpotřebně, jakož se to i přihází, se dlužil a utrácel, aby
|
---|
[30] |
takové dluhy ne z jiných, než z svého vlastního dílu platil; a jestliže by pro takové
|
---|
[31] |
bezpotřebný a nepořádné dluhy statek bratří mladších prodal, ten prodej aby žádného
|
---|
[32] |
místa a moci neměl, a bratr neb bratří mladší přijdouc k letóm přirozeným, k svému
|
---|
[33] |
dědicství sáhnouti a při něm zůstati mohli, již psaných bratra staršího jeho vlastních
|
---|
[34] |
dluhů platiti povinni nejsouce, než dluhy společny spravedlivé, kteréž by po otci
|
---|
[35] |
zůstaly s nápadem přišlé aneb pro jich dobré bratr starší se odlužil, ty společně
|
---|
[36] |
platiti mají. A neměl-li by bratr starší smyslu, má panu hajtmanovi a pánuom
|
---|
[37] |
soudcim od přátel sirotčích při soudu oznámeno bejti;, a pan hejtman s naučením
|
---|
[38] |
pánů soudcí od nemoudrého sirotky vzíti, je i statek jich jinému poručiti, a ten, komužby
|
---|