EN | ES |

Facsimile Lines

801


< Page >

[1]
z roku 1520. 381

[2]
Item. Páni soudce aby se v čas scházeli k hodině od pana hajtmana ozná-
[3]
menej a jmenovanej, aby nebylo potrebie pro do hospod posílati a jich hledati.
[4]
A když se sejdú, aby každý na své místo sedl, a tu aby soudili aneb jednali, což po-
[5]
třebie jest, jiným se nezaneprazdňujíc, a lidi i sami sebe, čas mrhajíce, k darem-
[6]
ním útratám nepřipravovali. A ti také, kteří se souditi mají, aby s svými potřebami
[7]
pohotově byli, když na čí puohon přijde, puovod aby žaloval a pohnaný odpoviedal.
[8]
Pakli by se kdo v tom obmeškal, že páni póhony vymazovati ráčí, aby póhony
[9]
pořád souzeny byly.

[10]
Viz Kniha Drnovská p. 113, s varianty. Z. Z. r. 1585 p. 21. dodává: Jestliže by pak který
[11]
z pánuov soudcí k hodině od pana hajtmana jmenované k soudu nepřišel, takový aby od pánuov soudcí po-
[12]
tresktän byl; a jestliže by se toho více dopustil a k hodině jmenované nepřišel a slušné príčiny neokázal, aby

[13]
slibem zavázán byl, aby se před králem JMtí postavil, jako ten, kterýž jest svévolně k soudu nepřijel
[14]
Totéž Z. Z. 1545 f. 28. a ve Z. Z. 1604 f. 38.

[15]
2. O póhoních odložených, kdož od nich zemri.

[16]
Item. Pro všecky zmatky budúcí, a tím aby se spravováno býti mohlo, páni
[17]
dokonalý a stálý nález učiniti jsú ráčili a v nálezová registra v Olomuci i v Brné
[18]
vepsati jsû rozkézali a nalezaji: JakoZ se pfiházie, že někdy páni prožalované pře
[19]
při právě zahájeném a puohonném z příčin hodných odkládají do tasuov, někdy do
[20]
druhého práva, i mnohokrát práva po právích spěšně nejdú; a přihází se, že ti, kteří
[21]
póhony prožalovali, pře své provedli a prokázali, ale nálezu pro odložení panské do-
[22]
sieci nemohüc zmierají, aneb ti; kdož jim z nich odpoviedati mají, času odloženého
[23]
nedočekajíc. I poněvadž ne z jich vuole odtah se stane, ale z panského rozkázánie,
[24]
i nechtíc, aby takoví neb jich dědicové zmatky které jmieti měli, takto vypoviedaji:

[25]
Kterýžkolivěk puohon provede a prožaluje, a v tom by umřel, že potomkóm
[26]
a nápadníkóm statku jeho, přátelóm a příbuzným těm, kdož by po něm k jeho statku
[27]
spravedlnost měli, se nález dokonalý státi na tu při prožalovanú, tak jako tomu,
[28]
ježto by sám živ byl. Pakli by také který pohnaný umřel, na kteréhož by žaloba
[29]
přešla, a rok pány odložen byl, též nápadníci statku jeho odpoviedati živému mají,
[30]
tak jako by znovu pohnáno bylo, i k nálezu stáli. Než jestliže by strana, puovod
[31]
aneb odporná, pro nesvédomost pfe odtahu žádala, to páni učiniti mají do druhého,
[32]
a byla-li by potřeba, i do třetího práva. Než byl-li by kdo pro rukojemstvie pohnán
[33]
a v tom umřel, prve než by se naň nález pánuov JJMtí stal, takový póhon
[34]
umrlý býti a na erby a potomky se jeho nevstahovati.

[35]
Viz Kniha Drnovská p. 115. Z. Z. 1585 p. 48—49, kdež dokládá se ještě následující: A jestliže
[36]
by se přihodilo a sirotci po kterékoli straně zuostali, a strýcové neb poručníci léty sirotšími brániti se chtěli,
[37]
nechtíc odpovídati: to jim ku pomoci býti nemá, protože pře ta póhonem při odpovídání prošla jest a v -
[38]
lezu panském stojí. Ale kteréž by prožalované pře nebyly a k odpovídání nepřišly, a k těm poručníci pro si-
[39]
rotčí léta přistúpiti nechtěli, to znostaň při starodávním právě. Podobně Z. Z. 1546 f. 69 sg., Z. Z. 1604 £. 58 sq.


Text viewFacsimile