Facsimile Lines

801

Page

[1]	z roku 1520. 325
[2]	dva berúc do roka a nic viece. A takové lichvy aby židóm na každého puol léta
[3]	spravovány byly. Pakli by toho kdo neučinil, tehdy to žid fojtovi tej dědiny, kdež
[4]	ten dlužník jest, oznámiti má, a fojt jemu spravedlivé učiň a dlužníka k tomu drž,
[5]	aby židu zaplatil. Pakli by fojt toho učiniti nechtěl, tehdy žid stavovati moci bude
[6]	každého z tej dědiny, dokudž se jemu dosti nestane.
[7]	(Artikul tento jest přemřížován.)
[8]	Viz výše str. 309 ustanovení sněmu z roku 1618 č. 9. s varianty. — Viz kniha Drnovská p. 114.
[9]	Item. Půjčil-li by který žid co na základ, ten také tím spuosobem lichvu
[10]	beř, dva zlaté z 10ti do roka, jakož svrchu psáno jest. Než takový základ najprvé
[11]	má fojtovi a konšelóm ukázán býti, a oni to v knihy městské zapište. A přišel-li by
[12]	kdo a svého co u žida našel, ježto by jemu ukradeno a židu zastaveno bylo, a stal
[13]	se toho slušný pruovod: to má beze všeho uplacovánie vráceno býti tomu, komuž
[14]	ukradeno jest. A nechtěl-li by kdo z takových základuov lichvy na každého puol
[15]	léta spraviti, a v tom základ se prostál: žid s tím základem bude moci učiniti podle
[16]	zdánie svého. Než žádný základ do roka se prostáti nemá.
[17]	Item. Židé nikdyž ve vsech bydleti nemají, nežli kteřížby nelichvili, neZ
[18]	v méstech a v mésteckách. Pakli by kdo proti tomuto ustanovení ve vsi židy chovati
[19]	chtěl, to žádnému trpéno nebud, než každý o to trestán býti má podle zdánie pan-
[20]	ského a rytířstva.
[21]	Item. Který by žid kterému člověku z kteréžkoli dědiny půjčiti chtěl na
[22]	jakýžkoli základ aneb na lichvu, toho žid učiniti nemá bez vědomí fojta a konšel tej
[23]	dědiny, odkud by ten člověk byl, kterýžby od něho vypůjčiti chtěl. Pakli by půjčil
[24]	bez vědomí fojta a konšel, tehdy ten člověk nebude povinen toho židu platiti. Než
[25]	což se předešlých půjček dotýče, ty aby každý židóm platil tak, jakž od nich vypůjčil.
[26]	[Tento odst. jest přemřižován.\|
[27]	Item. Židé aby trhuov ani kupectví žádných nevedli po vsech, než v městech
[28]	a v městečkách.
[29]	V knize Drnovské s varianty. — Z. Z. 15856 f. 93 sg. úplněji. Rovněž Z. Z. r. 1545 f. 129 sg. a Z.
[30]	Z. 1604 f. 117.
[31]	18. O přesáhnutí základem v póhonu.
[32]	Item. Na tom jsme se srovnali páni a rytířstvo: Jakož těchto časuov přede-
[33]	šlých vzniklo bylo, že puohonové' někdy o rovnú věc od jedněch na druhé činěny
[34]	jsú, a v nich summy anebo základové vysocí kladeni byli, ježto jsme v tom uznali,
[35]	že viece hleděli kořisti nežli spravedlnosti; i protož aby každý, komuž se zdá, že by
[36]	jakü spravedlnost měl, a chtěl pohánéti, u sebe to prve, oč poháněti chce, rozvaž,
[37]	aby základem anebo summůú v póhonu nepřesáhl, a to z příčiny tej: Jestliže by se
[38]	straně odporné zdálo, že jest základem přesaženo, že toho podle zvyklosti staro-
[39]	dávnie na pány podati muož. A kdož pohánie, též jestliže se jemu zdá, že jest summü

Text view • Facsimile