EN | ES |

Facsimile Lines

801


< Page >

[1]
312 B. XXII. Sněmy moravské

[2]
29. O kladení listuov a stavení lidí na rozkázání páně hajtmanovo.

[3]
Item. Jestliže by kdo žádal na pánu hajtmanu a páních, aby rozkázali listy
[4]
pred sebû poloZiti, pan hajtman a páni o to rozkázati nemají, když by o to pohnán
[5]
nebyl, když práva jdú. Též o lidí postavení aby rozkázáno nebylo, aby postaveni byli,
[6]
leč by pohnán byl, když práva jdú, krom zlodějských lidí a zločincuov.

[7]
30. Že kněži z kapitoly Olomuckej o zločince poháněni býti nemají,
[8]
než úředníci jich.

[9]
Item. Také na tom zuostáno jest na žádost kněze děkana na místě vší kapitoly,
[10]
jestliže by kdo kapitoly pohnati chtěl, aneb na nich žádal, aby zločince před panem
[11]
hajtmanem stavěli, neb se jimi ujistili; ten žádati úředníka kapitolnieho nynéj-
[12]
šího neb budúcího, aby se jimi ujistil a před panem hajtmanem a pány postavil.
[13]
Pakli by toho úředník zanedbal, bude moci úředníka pohnati. A neučinil-li by tomu
[14]
úředník dosti podle přísudku, tehdy se bude moci zvésti na kapitolnie zbožie na ten
[15]
grunt, kdež by ten člověk byl. A úředník zase bude moci poháněti na místě kapitoly
[16]
o takovúž věc. A poněvadž k stavu duchovnímu taková věc nepřísluší o zločince,
[17]
z tej příčiny to se jim dopouštie, aby úředník na místě jejich to jednati mohl.

[18]
Z. Z. 1586 £ 77; Z. Z. 1546. £ 116. Z. Z. 1604. f. 95.

[19]
31. O nážku cti.

[20]
Jakož se pohánějí z nářku cti aneb dobrej pověsti, toho aby nebývalo; než
[21]
komuž by se zdálo, že by od koho na cti neb dobrej pověsti jakžkoli zhaněn neb
[22]
dotčen byl, ten bez puohonu pana hajtmana za rok složení žádati, a pan hajtman
[23]
druhû stranu obeslati a rok tomu sloZiti. A přijma k sobě pány a z vládyk,
[24]
kteříž v soudu sedají, i jiné z pánuov a z vládyk tu věc mezi nimi srovnati; pakli
[25]
by srovnati nemohl, a která se strana na krále JMt odvolati chtéla, toho jim hájeno
[26]
býti nemá, a povinni budú před králem JMtí státi, když by jim král JMt rok po-
[27]
ložiti ráčil.

[28]
Viz Sněm v Olom. 1511. č. 12. A. Č. X. 346.

[29]
32. O svědomí k soudu zemskému.

[30]
Item. Najprve aby každý pán a dobrý, urozený člověk, obyvatel markrabstvie
[31]
tohoto anebo královstvie Českého, svědomí dáti mohl рой pečetí svú, čehož by
[32]
v pravdě svědom byl, a na konci svědomí svého aby ten závazek učinil: což svědčí,
[33]
že to béře na svú vieru a na svú duši, že jest to v pravdé tak.

[34]
Pakli by byl cizozemec a nebyl z markrastvie Moravského aneb z královstvie
[35]
Českého neb z kniežetství Opavského neb Krňovského, a obyvatelem v zemi že by
[36]
nebyl, a kdo jeho k svědomie potřeboval: tehdy takový každý, kdož chce svědčiti,


Text viewFacsimile