EN | ES |

Facsimile Lines

801


< Page >

[1]
308 B. XXII. Snémy moravské

[2]
ukazuje. Coż se pak listuov zévadnÿch aneb na penieze dotÿée, kdoZbykoli pohnal,
[3]
jistec neb rukojmie, jakož pohánějí jednoho rukojmí ze vší summy, a panský nález na
[4]
toho by se stal, podle póhonu aby dosti učinil: tehdy ten, kdožby to obdržal na
[5]
rukojmí svém, neb rukojmie na svém jistci, nemá se žádný výše vést než potud,
[6]
pokudž oddíl jeho ukazuje a naň prišlo. Pakli by tovaryši jich zemřeli, neodbyvše
[7]
svých oddíluov, a ten rukojmie opčt pohnán byl od jistce a na ném obdržel, tehdy též
[8]
se výše vésti nemá, než což by oddíl jeho ukázal. Pakli by se kdokoli zvedl na vyšší
[9]
summu, než by jeho oddíl ukázal, ten tu škodu povinen bude sám platiti.

[10]
7. O mýta panská.

[11]
Na žádost pánuov z rytířstva, což se mýt panských dotýče, pan hajtman
[12]
a páni takovú jim odpověď dali: Což by koli kdo z pánů neb z rytířstva k trhu
[13]
vezl z svého vlastnieho hospodářstvie, buďto obilé z dvoruov jich i s ospuov spravedli-
[14]
vých, vlnu, másla, sýry i jiné takové potřeby, a což by tu zase k svej potřebě kaupili,
[15]
aby z toho mýta nedávali. A kdož by to vezl, ten list pod pečetí pána svého měj;
[16]
pakli by kdo písaře neměl, ten sám při tom buď, neb služebníka svého známého na
[17]
mýto pošli, aby zprávu učinil, že ten statek pána toho jest. Než chtěl-li by kdo
[18]
čímžkoli kupčiti, ten mýto jako jiný kupec dávaj.

[19]
Na základě usnesení sněmu v Olomouci z roku 1500. (Registr ouzský, MS. zemsk. arch. mor. v Brně.)
[20]
Z. Z. 1536 s varianty a dodatky fol. 71 sg.; Z. Z. 1545 f. 118; Z. Z. 1604 s varianty a dodatky fol. 107 sg.
[21]
Z. Z. 1535 f. 71 tento odstavec napřed: Každý pán aby sobě mejtného tak spravil, aby více nebral,
[22]
než což by bráti měl. Pakli by co více z cizích lidí aneb člověka vzal, nežli by vzíti měl, ten pán, z čího člo-
[23]
věka vzato, můž na toho pána neb úředníka to, což jest více vzato, vznésti, a ten pán neb úředník roz-
[24]
kázati tomu člověku aneb lidem, z kterýchž vzato, to všeckno, což spravedlivě i nespravedlivě vzato, navrátiti.
[25]
Pakli by to vráceno nebylo, muož ten pán z desíti kop groší pohnán býti od toho, z čího člověka to vzato
[26]
jest, tolikrát, kolikrátžby se toho dopustilo. A tak páni k svým mýthným pilně dohlédnou a mýtní pánův
[27]
svých o to se báti budou, aby jich o to, což by spravedlivě pánuom svým dáti měli, takovým nepořádkem
[28]
jejich nepřipravovali. A mýta. aby byla imprimována, kde, co, z čeho bráno býti , aby se lidé věděli čím
[29]
spraviti.^ Ku konci pak Z. Z. 1635 přídavek: Také kterýž by člověk co do mlýna aneb ze mlýna

[30]
ku potřebě a živnosti své vezl, z toho mýta žádného dávati, ani od něho mýto bráno býti nemá. Totéž obsa-
[31]
huje Z. Z. r. 1604.

[32]
8. O prodávání ryb.

[33]
Item. Svolení všech pánuov a rytífstva markrabstvie Moravského: Co se ryb
[34]
prodávání dotýče v městech a v městečkách, rytířstvo v panských a páni zase v jejich
[35]
svobodně budú prodávati ryby a voziti moci na ty dny, kteréž k trhóm vysazeny jsü,
[36]
a v jarmarky.

[37]
Item. Svoleno jest, aby páni a rytířstvo lidem svým nebránili ryb kupovati
[38]
na rybnících, kdež by se kterému zdálo, všakž na tento spuosob: Jestliže by kdo
[39]
z pánuov neb z rytířstva ryby své maje, lidí svých v tom užiti chtěl, aby jeho ryby


Text viewFacsimile