308 B. XXII. Snémy moravské
ukazuje. Coż se pak listuov zévadnÿch aneb na penieze dotÿée, kdoZbykoli pohnal,
jistec neb rukojmie, jakož pohánějí jednoho rukojmí ze vší summy, a panský nález na
toho by se stal, podle póhonu aby dosti učinil: tehdy ten, kdožby to obdržal na
rukojmí svém, neb rukojmie na svém jistci, nemá se žádný výše vést než potud,
pokudž oddíl jeho ukazuje a naň prišlo. Pakli by tovaryši jich zemřeli, neodbyvše
svých oddíluov, a ten rukojmie opčt pohnán byl od jistce a na ném obdržel, tehdy též
se výše vésti nemá, než což by oddíl jeho ukázal. Pakli by se kdokoli zvedl na vyšší
summu, než by jeho oddíl ukázal, ten tu škodu povinen bude sám platiti.
7. O mýta panská.
Na žádost pánuov z rytířstva, což se mýt panských dotýče, pan hajtman
a páni takovú jim odpověď dali: Což by koli kdo z pánů neb z rytířstva k trhu
vezl z svého vlastnieho hospodářstvie, buďto obilé z dvoruov jich i s ospuov spravedli-
vých, vlnu, másla, sýry i jiné takové potřeby, a což by tu zase k svej potřebě kaupili,
aby z toho mýta nedávali. A kdož by to vezl, ten list pod pečetí pána svého měj;
pakli by kdo písaře neměl, ten sám při tom buď, neb služebníka svého známého na
mýto pošli, aby zprávu učinil, že ten statek pána toho jest. Než chtěl-li by kdo
čímžkoli kupčiti, ten mýto jako jiný kupec dávaj.
Na základě usnesení sněmu v Olomouci z roku 1500. (Registr ouzský, MS. zemsk. arch. mor. v Brně.)
Z. Z. 1536 s varianty a dodatky fol. 71 sg.; Z. Z. 1545 f. 118; Z. Z. 1604 s varianty a dodatky fol. 107 sg.
— Z. Z. 1535 f. 71 má tento odstavec napřed: „Každý pán aby sobě mejtného tak spravil, aby více nebral,
než což by bráti měl. Pakli by co více z cizích lidí aneb člověka vzal, nežli by vzíti měl, ten pán, z čího člo-
věka vzato, můž na toho pána neb úředníka to, což jest více vzato, vznésti, a ten pán neb úředník má roz-
kázati tomu člověku aneb lidem, z kterýchž vzato, to všeckno, což spravedlivě i nespravedlivě vzato, navrátiti.
Pakli by to vráceno nebylo, muož ten pán z desíti kop groší pohnán býti od toho, z čího člověka to vzato
jest, tolikrát, kolikrátžby se toho dopustilo. A tak páni k svým mýthným pilně dohlédnou a mýtní pánův
svých o to se báti budou, aby jich o to, což by spravedlivě pánuom svým dáti měli, takovým nepořádkem
jejich nepřipravovali. A mýta. aby byla imprimována, kde, co, z čeho bráno býti má, aby se lidé věděli čím
spraviti.^ — Ku konci pak má Z. Z. 1635 přídavek: „Také kterýž by člověk co do mlýna aneb ze mlýna
ku potřebě a živnosti své vezl, z toho mýta žádného dávati, ani od něho mýto bráno býti nemá.“ Totéž obsa-
huje Z. Z. r. 1604.
8. O prodávání ryb.
Item. Svolení všech pánuov a rytífstva markrabstvie Moravského: Co se ryb
prodávání dotýče v městech a v městečkách, rytířstvo v panských a páni zase v jejich
svobodně budú prodávati ryby a voziti moci na ty dny, kteréž k trhóm vysazeny jsü,
a v jarmarky.
Item. Svoleno jest, aby páni a rytířstvo lidem svým nebránili ryb kupovati
na rybnících, kdež by se kterému zdálo, všakž na tento spuosob: Jestliže by kdo
z pánuov neb z rytířstva ryby své maje, lidí svých v tom užiti chtěl, aby jeho ryby
