| [1] |
276 A. XXIX. Listy paní Perchty Lichtensteinské z RoZemberka
|
|---|
| [2] |
posel u mě páně Jiříkuov, opět u mne čaká. Nestuoniť nic, přijevši domuov. A teď
|
|---|
| [3] |
posielám TMti srnu, jakoZ sem uhonila, jedác domuov na cesté.
|
|---|
| [4] |
|
|---|
| [5] |
|
|---|
| [6] |
1465, 1. Aug. v Treboni. — Řehoř Klaric, úředník Třebonský, posílá Janovi z Rožemberka
|
|---|
| [7] |
zvěřinu a zprávy o sestře jeho Anéžce. (Výňatek z kopie v Světeckého pamětech IV. 628.)
|
|---|
| [8] |
Posílámť VMti srnu, a zabilť jest včera lovčí opět jelen dobrý a dva kolüchy.
|
|---|
| [9] |
A panna sestra VMti vzkézala psâti, Zet se smrti drobte nebojí, a že to VMti
|
|---|
| [10] |
dává znáti, že jest tuto srnu uhonila atd. D. Trzebon f. V. in octava S. Jacobi
|
|---|
| [11] |
|
|---|
| [12] |
|
|---|
| [13] |
1465, 23. Aug. Mitterberg. — Erhart z Celkynku (v. Zelking) Janovi z Rožemberka
|
|---|
| [14] |
oznamuje velkou bídu a nouzi, kterou sestra jeho po dlouhou dobu trpí a na niž naříká, a prose,
|
|---|
| [15] |
aby učinil v tom opatření. D. na Mitrberce ten den před sv. Bartomějem r. 1465. (Něm. L. r.)
|
|---|
| [16] |
|
|---|
| [17] |
1465. — Zdeněk ze Šternberka, Jindřich z Lipého maršálek, Jindřich z Hradce, Bo-
|
|---|
| [18] |
huslav ze Švamberka, Burjan z Gutšteina, Dobrohost z Romšperka a Linhart z Gutšteina dů-
|
|---|
| [19] |
tklivě píší Hanušovi z Lichtenšteina, kterak zprávu mají od přítele svého Jana z Rožemberka,
|
|---|
| [20] |
že Perchta, sestra jeho, nedostatek, potupu a mnoho zlého od něho strpěla až po tuto dobu,
|
|---|
| [21] |
a že přes mnohá napomínání se v tom nic nepolepšilo, a poněvadž se zároveň Jan psaním
|
|---|
| [22] |
svým k Hanušovi na mocný rozsudek podává, žádají jej, aby buď manželku svou náležitě
|
|---|
| [23] |
opatroval aneb výpověď opravcův mocných podnikl. Bez určení roku a dne. (Něm. koncept L. r.)
|
|---|
| [24] |
|
|---|
| [25] |
1465. — Jan z Rožemberka Janovi z Lichtenšteina důtklivě domlouvá, aby manželce své spra-
|
|---|
| [26] |
vedlivě učinil. (Koncept L. r.)
|
|---|
| [27] |
Službu svú vzkazuji, urozený přieteli a švakře milý! Vieš dobře a svědomo
|
|---|
| [28] |
jest, kterak dávno za času dobré paměti otce mého a bratří mých s tebú často mlu-
|
|---|
| [29] |
veno i také skrze posly jednáno o to, coZ sé sestry mé a manželky tvé dotýče,
|
|---|
| [30] |
pro jejie veliké nedostatky, a vždy to až dosavad neopraveno, aniž co platno jest.
|
|---|
| [31] |
Ját bych to, Buoh vie, vždy rád, poněvadž jsme se spřieznili; abychom přátelsky
|
|---|
| [32] |
spolu byli. A natoť jsem, podávám pana Ekkercavara, pana Potendorfera a pana
|
|---|
| [33] |
Rugera Starhenbergéře aneb dva z nich, zdálit se na nich pfestati, aby oni toho
|
|---|
| [34] |
mieru mezi námi učinili; a ona aby slušně opatřena byla podlé spravedlnosti. Tomuť
|
|---|
| [35] |
sem rád tím spieše a lépe. Pakli by snad toho učiniti nechtěl, věz, žeť bych sč
|
|---|
| [36] |
i s přátely svými tomu déle dívati nemohl, by ona tak v posměch býti měla a v po-
|
|---|
