[1] |
218 A. XXVII. Dopisy Zdeňka Lva z Ro¥mitdla 1508—1535.
|
---|
[2] |
něvadž člověk jest i tudy vyvýšenější nežli hovada, že má rozum, i poněvadž vlk
|
---|
[3] |
nerad jde k té jámě, do které upadl, a vosel na ten most, kterýž se pod ním pro-
|
---|
[4] |
bořil, nad to člověk předešlými příhodami má se spraviti a v paměti je k vajstraze míti.
|
---|
[5] |
Posélám vám tuto přípis, co mi psal pan Jan Píluk; než někteří toho všeho
|
---|
[6] |
za pravdu nedrží o Turcích, než Uhři že spíše takových novin přičiňují nežli umenší
|
---|
[7] |
pro svi vlastnf potřebu a neřády, kteříž jsú mezi nimi tohoto času a ruoznice zna-
|
---|
[8] |
menité, jakž slyšeti, povstali.
|
---|
[9] |
|
---|
[10] |
Jindřichu Tunklovi z Brníčka o řádu na Horách Kutnách a jiných věcech.
|
---|
[11] |
Na Blatné 1523, 2. dubna. Opis souč. v arch. Třeboň. č. 3845 nepag.
|
---|
[12] |
Urozeny pane, pane švagře muoj milý! Byšte se dobře měli a zdrávi byli
|
---|
[13] |
i se paní sestrü mü milü, toho bych vám věrně přál. Muoj milý pane švagře. Jakož
|
---|
[14] |
ste mi psali; což se pana Ludvíka Zajimače a paní Labuťové dotýče, tomu sem po-
|
---|
[15] |
rozuměl a také sem něco o tom slyšel, když sem ještě v Praze byl, ješto ne všeho
|
---|
[16] |
nyní sluší psáti; než když bychme se spolu shledali, chtěl bych o to míti s vámi roz-
|
---|
[17] |
mluvení, neb bych rád, aby se všem našim přátelóm mohly ty věci slušně a poctivě
|
---|
[18] |
trefovati. A jakžkolivěk ty věci jsou, mně se zdá, abyšte tomu vyrozuměli na panu
|
---|
[19] |
Jiříkovi, strýci mém, i na panu komorníku starém, bratru jeho, kdy by se ta věc měla
|
---|
[20] |
konati, což se přítelkyně naší, kteráž při vás a při paní sestře mé jest, dotýče; neb
|
---|
[21] |
když takové řeči s jiné strany tak jest slyšeti, jakéž pak koli jsou, slušné jest, abychme
|
---|
[22] |
na omylu nestáli, neb ač by byl základ před rukama, než já bych radši byl dobrému
|
---|
[23] |
|
---|
[24] |
Jakož ste mi také, pane švagře muoj milý, napsali, což se řádu na Horách
|
---|
[25] |
Kutnách dotýče: i toho nynie v straně zanechávám ; než jestliže Jan Běšín také na
|
---|
[26] |
svém úřadu nezuostal, to jest mi mezi jinými věcmi také věc nějaká jako nová, neb
|
---|
[27] |
u pana hofmistra starého z Nydrlantu a u paní Honoris, manželky jeho, i u těch
|
---|
[28] |
zpovědlníkuov byl jako za zvláštní radu; ale časové se mění a lidé v nich, neb snad
|
---|
[29] |
i pan Mistr pruský s jinú nadějí jel z Prahy nežli se zase vrátil do Prahy, jakož
|
---|
[30] |
před se do říše jede a pan Hanuš Flugk z poručení krále JMti jeho provází.
|
---|
[31] |
Coz se té sumy dotyée, kterüZ u mne máte, i poněvadž úroku nebéřete, ne-
|
---|
[32] |
třeba z toho berně dáti; a potom o to buohdá spolu šíře rozmluvíme, nebo mám za
|
---|
[33] |
to, že se dotud v tom tím nic neobmešká.
|
---|
[34] |
Poslal sem k vám včera a některé věci psal, a když budu míti zase odpověď
|
---|
[35] |
od vás, poznám-li toho potřebu, tehdy chci k vám tento úterý na Tábor poslati;
|
---|
[36] |
a kdybyšte mohli odtud z Tábora ke mně se těch V mil, ač jsou dosti dlouhé, na
|
---|
[37] |
Blatnú projeti, rád bych vás viděl, a mohli byšte míti nocleh na Zviekově. A naději
|
---|
[38] |
se, že by ta jízda škodna nebyla, nežli spíše k něčemu dobrému užitečna. A všemo-
|
---|
[39] |
|
---|