[1] |
|
---|
[2] |
dána, kteráž jemu nebyla příjemná. A tak že jest dále nejel, než do říše se zase
|
---|
[3] |
obrátil, ješto snad také v říši toho tajna neučiní, kterak jest s ním rozvedeno; kdežto
|
---|
[4] |
i tudy neviem, by přibylo chtivosti odtud a od knížat říských velmi Uhróm pomá-
|
---|
[5] |
hati. A snad i k tomu přichází, kohož pán Buoh ráčí zkaziti, Ze takovým najprvé
|
---|
[6] |
|
---|
[7] |
Jest mi také odjinud psaní včera přineseno, v kterémž mi se mezi jinými
|
---|
[8] |
věcmi toto oznamuje, že úřad mincmajstrský k spravování jest poručen na Horách
|
---|
[9] |
Kutnách knížeti Karlovi, ne by on byl mincmajstrem, než jako místodržící krále JMti.
|
---|
[10] |
Také že jest Horniköm tu na Horách oznámeno, aby dali berni z 1 (P gr. 1 gr.:
|
---|
[11] |
i rozuměti jest, že sobě to velmi obtěžují, snad proto, že jsou prvé takových věcí
|
---|
[12] |
nečinili a nedávali. Než jestliže oni dadi, tehdy mám za to, že nám na též přijde;
|
---|
[13] |
nezli budou-li sobé u mne to obtéZovati, tak sem sobě to rozvažoval, abych za ně
|
---|
[14] |
dal, nebo nerad bych rozpačitosti na těch horách dopustil. Neb děkujíc pánu Bohu
|
---|
[15] |
všemohúciemu, vždy jedny noviny po druhých mi se oznamují o těch horách u Vel-
|
---|
[16] |
hartic, že sc rudy znamenitě lepší, a že v jiných a v jiných dolích rudy nacházejí
|
---|
[17] |
těchto časuov vnově; nebo o tom i včera odtud psaní sem měl.
|
---|
[18] |
I muoj milý pane a příteli; ničemuž dobrému nemieniem se zpierati a podle
|
---|
[19] |
obce tohoto královstvie, pokudž možné jest a poctivosti náleží, vše snášeti; než jedny
|
---|
[20] |
věci nové po druhých, což se vždy slyší, někdy snad v něčem dočekáme se pána
|
---|
[21] |
Boha, někdy obce a vlasti naší a někdy osobních věcí. Pak pro takovů trojí věc
|
---|
[22] |
aneb jednu z těch, co jsú před se brávali Římané i jiní národové a snad i Čechové,
|
---|
[23] |
to by se mohlo najíti v kronikách a v starých pamětech; i v těchto nynějších spuo-
|
---|
[24] |
sobích, dotýčeli se také co z toho čeho anebo všeho, nepochybuji, že pán Buoh ráčí
|
---|
[25] |
to dobře znáti, a lidé mnozí že tomu také rozumějí; anébrž i v tyto dni svaté přišlo
|
---|
[26] |
mi toto na mysl, jestli co toho mezi námi a v tomto královstvie, jestli tím, takové
|
---|
[27] |
věci snášeti, pánu Bohu slúžíme, čili proti vuoli jeho svaté milosti činíme. Neb na-
|
---|
[28] |
ději se, že jest psáno o svatém Pavlu apoštolu, že praví, béda mi, nebudu-li kázati :
|
---|
[29] |
co pak nám, nebudem-li v čas pravdy mluviti a při spravedlivosti, jakžby se toho
|
---|
[30] |
potřeba poznala, státi? Neb mám za to, i tato řeč boží jest, že spravedlivý z víry živ
|
---|
[31] |
jest, netoliko v tomto těle, tak se domnievám, ale u věčném životě. Prosím, neračte
|
---|
[32] |
sobě obtiežiti tohoto mého dlúhého psaní a snad málo rozumného, ale jistě z srdce
|
---|
[33] |
upřímného. A všemohúcí pán Buoh rač dáti nám se spolu s potěšením šťastně a ve
|
---|
[34] |
zdraví shledati. Dán na Blatné, u veliký čtvrtek léta oc. XXIIT'.
|
---|
[35] |
Urozenému pánu, panu Petrovi staršímu z Rozmberka oc, panu příteli mému milému.
|
---|
[36] |
Což se krále Polského JMti, jakož byl toho úmyslu, že se s králem JMtí
|
---|
[37] |
sjeti chtěl, dotýče: i tak sem srozuměl, že konečně na tento čas z toho nic nebude.
|
---|
[38] |
Kterak pak má to býti příjemné králi Polskému, toho neznám.
|
---|