EN | ES |

Facsimile Lines

798


< Page >

[1]
Dopisy z roku 1523. 215

[2]
dána, kteráž jemu nebyla příjemná. A tak že jest dále nejel, než do říše se zase
[3]
obrátil, ješto snad také v říši toho tajna neučiní, kterak jest s ním rozvedeno; kdežto
[4]
i tudy neviem, by přibylo chtivosti odtud a od knížat říských velmi Uhróm pomá-
[5]
hati. A snad i k tomu přichází, kohož pán Buoh ráčí zkaziti, Ze takovým najprvé
[6]
ráčí rozum odjímati.

[7]
Jest mi také odjinud psaní včera přineseno, v kterémž mi se mezi jinými
[8]
věcmi toto oznamuje, že úřad mincmajstrský k spravování jest poručen na Horách
[9]
Kutnách knížeti Karlovi, ne by on byl mincmajstrem, než jako místodržící krále JMti.
[10]
Také že jest Horniköm tu na Horách oznámeno, aby dali berni z 1 (P gr. 1 gr.:
[11]
i rozuměti jest, že sobě to velmi obtěžují, snad proto, že jsou prvé takových věcí
[12]
nečinili a nedávali. Než jestliže oni dadi, tehdy mám za to, že nám na též přijde;
[13]
nezli budou-li sobé u mne to obtéZovati, tak sem sobě to rozvažoval, abych za
[14]
dal, nebo nerad bych rozpačitosti na těch horách dopustil. Neb děkujíc pánu Bohu
[15]
všemohúciemu, vždy jedny noviny po druhých mi se oznamují o těch horách u Vel-
[16]
hartic, že sc rudy znamenitě lepší, a že v jiných a v jiných dolích rudy nacházejí
[17]
těchto časuov vnově; nebo o tom i včera odtud psaní sem měl.

[18]
I muoj milý pane a příteli; ničemuž dobrému nemieniem se zpierati a podle
[19]
obce tohoto královstvie, pokudž možné jest a poctivosti náleží, vše snášeti; než jedny
[20]
věci nové po druhých, což se vždy slyší, někdy snad v něčem dočekáme se pána
[21]
Boha, někdy obce a vlasti naší a někdy osobních věcí. Pak pro takovů trojí věc
[22]
aneb jednu z těch, co jsú před se brávali Římané i jiní národové a snad i Čechové,
[23]
to by se mohlo najíti v kronikách a v starých pamětech; i v těchto nynějších spuo-
[24]
sobích, dotýčeli se také co z toho čeho anebo všeho, nepochybuji, že pán Buoh ráčí
[25]
to dobře znáti, a lidé mnozí že tomu také rozumějí; anébrž i v tyto dni svaté přišlo
[26]
mi toto na mysl, jestli co toho mezi námi a v tomto královstvie, jestli tím, takové
[27]
věci snášeti, pánu Bohu slúžíme, čili proti vuoli jeho svaté milosti činíme. Neb na-
[28]
ději se, že jest psáno o svatém Pavlu apoštolu, že praví, béda mi, nebudu-li kázati :
[29]
co pak nám, nebudem-li v čas pravdy mluviti a při spravedlivosti, jakžby se toho
[30]
potřeba poznala, státi? Neb mám za to, i tato řeč boží jest, že spravedlivý z víry živ
[31]
jest, netoliko v tomto těle, tak se domnievám, ale u věčném životě. Prosím, neračte
[32]
sobě obtiežiti tohoto mého dlúhého psaní a snad málo rozumného, ale jistě z srdce
[33]
upřímného. A všemohúcí pán Buoh rač dáti nám se spolu s potěšením šťastně a ve
[34]
zdraví shledati. Dán na Blatné, u veliký čtvrtek léta oc. XXIIT'.

[35]
Urozenému pánu, panu Petrovi staršímu z Rozmberka oc, panu příteli mému milému.

[36]
Což se krále Polského JMti, jakož byl toho úmyslu, že se s králem JMtí
[37]
sjeti chtěl, dotýče: i tak sem srozuměl, že konečně na tento čas z toho nic nebude.
[38]
Kterak pak to býti příjemné králi Polskému, toho neznám.


Text viewFacsimile